30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - vedení správního řízení => Téma založeno: éRooo 14 Března 2025, 16:14:27
-
Narazil jsem na paragraf §79 zákona 250/2016..
Nezkoušel už někdo zkrátka jen vyslovit nesouhlas se správním řízením? :)
§ 79
Zahájení řízení se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku
(1) Řízení o přestupku, o němž tak stanoví jiný zákon, lze zahájit a v již zahájeném řízení pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Je-li osob přímo postižených spácháním přestupku více, postačí souhlas pouze jedné z nich.
(2) Správní orgán poučí osobu přímo postiženou spácháním přestupku, je-li mu známa, o právu podle odstavce 1 a určí jí lhůtu k podání souhlasu. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů.
(3) Osoba přímo postižená spácháním přestupku může vzít souhlas podle odstavce 1 kdykoliv zpět, a to až do doby vydání rozhodnutí o odvolání.
(4) Osoba přímo postižená spácháním přestupku nemůže dát souhlas podle odstavce 1, jestliže jej nedala ve lhůtě podle odstavce 2 nebo již daný souhlas vzala zpět.
(5) Byla-li spácháním přestupku postižena osoba mladší 18 let nebo byl-li přestupek důvodem vykázání ze společného obydlí, zahájí správní orgán řízení nebo v již zahájeném řízení pokračuje bez souhlasu osoby přímo postižené spácháním přestupku.
-
Obávám se, že jste asi nepochopil termíny a smysl tohoto paragrafu.
Jedná se o přestupek, jejímž spácháním byl někdo postižen, tedy existuje „osoba přímo postižená spácháním přestupku“ a té je zapotřebí se dotázati.
Malý příklad. Chlap zjistí, že se mu ztratilo auto a nahlásí jeho ztrátu na PČR. Mezitím při namátkové kontrole se zjistí, že jeho auto si bez jeho souhlasu a vědomí vypůjčila jeho manželka. Ta tedy spáchala přestupek, ale může se stát, že chlap si nepřeje, aby byla jeho manželka za to stíhána. Což je samozřejmě zcela pochopitelné (většinou). To jen jako jeden z příkladů.
Myslel jste to sice dobře, ale obávám se, že by to neprošlo u žádného SO. :D
-
Mě to přijde na jednu stranu hodně veselý nápad, který by mnoha ouřadům mohl zamotat šišku. Ale až se to rozšíří, tak je to na úrovni materiálního znaku přestupku, tedy najede se na jakoukoli šablonu, kterou odvolačky a soudy podrží, třeba prohlášení Máňy z Horní Dolní, že se cítí pyráty ohrožena a bude to.
-
To, že je provozovatel vozidla přestupkem řidiče postižen, je ale nesporné. Za zkoušku by to stálo. Argumentace úřadu by určitě byla zajímavá. A alespoň by byla sranda.
-
bingo
-
Podle mého názoru by se to dalo zkusit v okamžiku, když SO zahájí přestupkové řízení s nahlášeným řidičem. Ale nedávám tomu žádnou šanci…
-
Že mi něco uniklo a třeba ten smysl paragrafu je velmi možné, v rychlosti jsem na to narazil, a tak jsem se raději zde zeptal.
Možná právě by to byla pro SO novinka, na kterou by se někde chytli a jinde by to snadno shodili ze stolu, kdo ví..
Tedy provozovatel je postižen přestupkem řidiče, mně to na to právě sedí.. :D
-
Problém je v tom, že z pohledu správního orgánu je to právě provozovatel, který dopustil, aby řidič spáchal přestupek. Spíš očekávám přesun k názoru, že objektivně vzato vlastně provozovatel donutil řidiče spáchat přestupek tím, že mu umožnil jízdu svým autem…
Ale zkuste to a pak dejte vědět. :)
-
SO1 bude nesouhlas na základě §79 v klidu ignorovat, SO2 si zvládne najít co to vlastně ta "osoba přímo postižená" je. Viz. 30 A 244/2017 - 34
Osoba přímo postižená spácháním přestupku je osobou, jejíž práva (nebo oprávněné zájmy) byla přestupkovým jednáním přímo dotčena, přičemž tato práva tvoří objekt přestupku. Osoby přímo dotčené přestupkovým jednáním lze rozlišit do dvou skupin. První skupinu tvoří osoby, jimž byla přestupkovým jednáním způsobena majetková škoda a uplatní nárok na její náhradu v souladu se zákonem. Takové osoby jsou poškozenými a zákon jim přiznává postavení účastníků řízení v části řízení, která se týká uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení [§ 68 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky]. Druhou skupinu tvoří osoby, kterým byla spácháním přestupku způsobena nemajetková újma, a současně je jejich souhlas vyžadován zákonem k zahájení nebo pokračování přestupkového řízení. Takové osoby nejsou účastníky řízení, ale jsou osobami zúčastněnými na řízení, jimž náleží některá procesní práva vyplývající z § 71 zákona o odpovědnosti za přestupky
Na druhou stranu, oprávněným zájmem provozovatele rozhodně je to, aby vozidlem, které provozuje, nebyly páchány přestupky.
-
Problém je v tom, že z pohledu správního orgánu je to právě provozovatel, který dopustil, aby řidič spáchal přestupek.
Třeba se konečně dočkáme rady, co má provozovatel dělat, aby zabránil řidiči učinit přestupek, krom půjčení auta. :)
-
Další argument v případě sprdele nabízí § 21 přestupkového zákona, podle kterého právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Nezkoušeli jste někdo ho použít?
-
Právnických osob tu zas tolik asi nebude, 98% případů tu řeší fyzické osoby.. to neklapne
-
Narazil jsem na paragraf §79 zákona 250/2016.
Narazil jste - a nepochopil, jako ostatně všichni další diskutující v tomto vlákně.
Všem vám ušlo, že podle § 79 odst. 1 platí, že celý § 79 zákona je lex specialis. Vztahuje se pouze na ty přestupky, o nichž "tak stanoví jiný zákon".
Tímto "jiným zákonem" je nejspíše zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Chcete-li tedy rozvíjet teorii o užití § 79 na přestupky podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, museli byste, sokolíci, nalézt v zákoně výslovné ustanovení, které by jednoznačně určovalo, že na přestupky podle zákona č. 361/2000 Sb. dopadá § 79 zákona č. 250/2016 Sb.
Vzhledem k tomu, že v českém právním řádu nikde takovou právní normu nenajdete, činím závěr, že tato čistě teoretická diskuse je o právním stavu, který nemůže nikdy nastat.
-
Ačkoliv jsem od začátku vyjadřoval nemalé pochybnosti ohledně úspěchu při aplikování §79, zde bych pane Lakere si dovolil trochu zapolemizovat. Ano, máte jistě pravdu v tom, že v zákoně není „výslovné ustanovení, které by jednoznačně určovalo, že na přestupky podle zákona č. 361/2000 Sb. dopadá § 79 zákona č. 250/2016 Sb“, ale jsem velice pevně přesvědčen, že stejně tak nenajdete v zákoně žádné výslovné ustanovení, které by jednoznačně určovalo, že na přestupky podle zákona č. 361/2000 Sb. nedopadá § 79 zákona č. 250/2016 Sb.
Berte to prosím s rezervou, nejedná se z mé strany o žádnou polemiku, ale spíš jen o pokus k projasnění poněkud pošmourného pondělního dopoledne… ;)
-
... stejně tak nenajdete v zákoně žádné výslovné ustanovení, které by jednoznačně určovalo, že na přestupky podle zákona č. 361/2000 Sb. nedopadá § 79 zákona č. 250/2016 Sb.
Zjevně nechápete základní rozdíl mezi právními normami veřejného a soukromého práva. Ustanovení § 79 zákona č. 250/2016 Sb. je typickou veřejnoprávní normou. Předepisuje správnímu orgánu jednat určitým způsobem, a to tehdy (a jen tehdy), jestliže "tak stanoví jiný zákon". Žádný jiný zákon však nic takového nestanoví. Správní orgán tedy nesmí použít § 79, protože k jeho aplikaci není splněn základní zákonný předpoklad.
Vy jako soukromá osoba se samozřejmě můžete vůči SO domáhat čehokoliv - například můžete argumentovat, že na vás dopadá privilegium udělené Vašemu prapradědečkovi císařem Františkem Josefem I., nebo že na vás dopadá ustanovení § 79 zákona č. 250/2016 Sb. Správní orgán si ve věci učiní úsudek, a Váš údajný nárok odmítne jako neexistující, protože nemá oporu v platném právu. Tím jste vyčerpal veškeré možnosti trollení.
-
;D ne, já nechápu, a to zcela zjevně, vůbec nic. A už vůbec nerozumím tomu cizímu termitu, které jsem použil ve větě „…nejedná se z mé strany o žádnou polemiku…“. Mne si prosím nevšímejte, já tu jen omylem procházím okolo…
-
Ale Ladislav Laker sám neví, že samozřejmě existuje "jiný zákon" který v určitých případech nutí správní orgán poučit osobu přímo postiženou o nutnosti poskytnutí uvedeného souhlasu, případně o možnosti již poskytnutý souhlas odvolat a stanoví lhůtu nikoliv kratší 30 dnů na poskytnutí takového souhlasu....
Pan Laker je sám dosti velkým trollem.
-
Ale Ladislav Laker sám neví, že samozřejmě existuje "jiný zákon" který v určitých případech nutí správní orgán poučit osobu přímo postiženou o nutnosti poskytnutí uvedeného souhlasu, případně o možnosti již poskytnutý souhlas odvolat a stanoví lhůtu nikoliv kratší 30 dnů na poskytnutí takového souhlasu.... Pan Laker je sám dosti velkým trollem.
Pane gumidos, nebavíme se zde o tom, že existuje obecný zákon, který obecně upravuje tuto problematiku. Zkuste pořádně číst o čem se zde diskutuje. Děkuji. Napsal jsem jasně, že neexistuje zákon, který by přestupky podle zákona č. 361/2000 Sb. přiřazoval pod § 79 zákona č. 250/2016 Sb.. Z uvedeného plyne, že řízení o těchto přestupcích není "řízením se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku" a proto se na ně § 79 nevztahuje. Zkuste to prosím pochopit, není to složité.
-
Narazil jste - a nepochopil, jako ostatně všichni další diskutující v tomto vlákně.
Všem vám ušlo, že podle § 79 odst. 1 platí, že celý § 79 zákona je lex specialis. Vztahuje se pouze na ty přestupky, o nichž "tak stanoví jiný zákon".
Tímto "jiným zákonem" je nejspíše zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Chcete-li tedy rozvíjet teorii o užití § 79 na přestupky podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, museli byste, sokolíci, nalézt v zákoně výslovné ustanovení, které by jednoznačně určovalo, že na přestupky podle zákona č. 361/2000 Sb. dopadá § 79 zákona č. 250/2016 Sb.
Vzhledem k tomu, že v českém právním řádu nikde takovou právní normu nenajdete, činím závěr, že tato čistě teoretická diskuse je o právním stavu, který nemůže nikdy nastat.
Milý sokolíku, máte pravdu, že institut souhlasu přímo poškozené osoby s řízením o přestupku se (dle aktuálně platné úpravy) na nic v zákoně 361/2000 Sb. nevztahuje. Jinak ale v terminologii, kterou se tu ostatní snažíte mistrovat, plavete jako cihla v bazénu. Vztah mezi § 79 ZOP a ustanovením zvláštního zákona, které o konkrétním přestupku stanoví, že jej lze projednat jen se souhlasem poškozeného, rozhodně není vztah speciality. Také není pravda, že by "nikde v českém právním řádu" taková "norma" nebyla (srov. např. § 7 odst. 7 zák. č. 251/2016 Sb. a BTW, i to slovo "norma" máte špatně). A konečně, pokud se napříč právním řádem mezi zákony odkazuje na nějaké ustanovení, jen velmi zřídka se to dělá odkazem na konkrétní paragraf, obvyklé řešení a "best practice" (viz např. LPV) je pojmenování daného institutu - už proto, že je to čitelnější, a taky se to nerozbije a není třeba odkaz upravovat pokaždé, když se v odkazovaném předpisu něco přečísluje nebo celý předpis rekodifikuje. Odkaz na § může být v poznámce pod čarou, ale ty v tuzemském právním řádu nemají normativní povahu.
Pokud nezměníte svůj arogantní styl a nezačnete se zde chovat s elementárním respektem k ostatním diskutujícím, začnou vaše příspěvky, jejichž smyslem není diskutovat k věci, ale jen ponižovat ostatní a demonstrovat vaši domnělou intelektuální převahu, bez dalšího varování mizet.
-
Milý sokolíku, máte pravdu, že institut souhlasu přímo poškozené osoby s řízením o přestupku se (dle aktuálně platné úpravy) na nic v zákoně 361/2000 Sb. nevztahuje.
Jsem rád, že se v tom hlavním naprosto shodujeme. To jediné je důležité pro obsah této diskuse.
Jinak ale v terminologii, kterou se tu ostatní snažíte mistrovat, plavete Pokud nezměníte svůj arogantní styl a nezačnete se zde chovat s elementárním respektem k ostatním diskutujícím, začnou vaše příspěvky, jejichž smyslem není diskutovat k věci, ale jen ponižovat ostatní a demonstrovat vaši domnělou intelektuální převahu, bez dalšího varování mizet.
Pane hh, neuvádíte žádný validní argument, pouze jste předvedl osobní útok. Pravdu mám v tom, že ustanovení § 79 je ustanovením speciálním, neboť z celé množiny přestupků, upravených v různých zákonech, vyjímá jen malou část, která se při projednávání řídí obsahem speciálního ustanovení § 79 zákona č. 250/2016 Sb.. Jde tedy o typický lex specialis.
Vaše výtka k použití slova "norma" je také zcela nesprávná. Norma je pravidlo stanovící, že něco má být (případně jak to má být). Existuje i právní norma definiční, která pouze spojuje určity vyraz s určitým obsahem, viz nález II.ÚS 2784/13 ze dne 15. 4. 2014. Právní normy jsou obsaženy v celostátně účinných právních předpisech. Nejsem si jistý, kam tedy směřovala Vaše kritika použití slova "norma". Pokud popíráte skutečnost, že právní norma je také norma, pak je to spíše na diskusi na jiném (jazykovém) foru. Soudím, že proti použití slova "norma" zde brojíte zbytečně.
Nadbytečná je Vaše věta: "Také není pravda, že by "nikde v českém právním řádu" taková "norma" nebyla". Nic takového jsem ovšem nikdy a nikde netvrdil, takže Vaše kritika se vůbec netýká obsahu mého textu. Jen pro informaci sděluji, že se zde bavíme o přestupcích podle zákona č. 361/2000 Sb.. Všechny tyto přestupky spočívají primárně v porušení veřejného pořádku (porušení právních norem týkajících se provozu na pozemních komunikacích). Nikoliv v tom, že by snad byla konkrétní osoba přímo postižená spácháním přestupku podle zákona č. 361/2000 Sb..
-
[...]Vzhledem k tomu, že v českém právním řádu nikde takovou právní normu nenajdete, činím závěr, že tato čistě teoretická diskuse je o právním stavu, který nemůže nikdy nastat.
Nic takového jsem ovšem nikdy a nikde netvrdil, takže Vaše kritika se vůbec netýká obsahu mého textu.
Běžte se léčit! K další debatě mě nevyprovokujete. Smyslem mého moderátorského vstupu bylo, abyste se konečně chytil za nos a začal se chovat slušně. Pokud jste to nepochopil, nevadí, budeme to tu po vás čistit. Trolte si někde jinde, kde vám to žerou. Howgh.
-
Trolte si někde jinde, kde vám to žerou. Howgh.
Například na fóru www.portalsvj.cz, kde jako "Justitianus" uráží lidi každý den. Tam je ale moderátor.