Bod 2. Vám patrně zamítnou s odkazem na judikaturu NSS, ale držte se toho, než ten Váš případ projde soudem, tak já už s tím budu u NSS a pak uvidíme.
Ještě Vám můžu půjčit něco k nezákonosti měření. Ale upravte si to podle skutečného stavu, místo radaru úsekové měření a tak. A můžete do toho zamontovat bod 3. a 4.:
Městská policie je oprávněna provádět měření rychlosti pouze za dodržení § 79a zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, „Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií“.
Obviněný požádal Městský úřad xxxxxxxxx o informaci, zda má k dispozici studie, analýzy nebo jiné dokumenty, které se zabývají, statisticky vyhodnocují nebo jinak kvalifikovaně posuzují vliv instalace a provozu stacionárních radarů pro měření rychlosti vozidel na pozemních komunikacích na plynulost a bezpečnost dopravy v jejich okolí. Šlo zejména o dokumenty zpracované před vlastní instalací těchto radarů a dokumenty, které se uvedenou problematikou zabývají následně a zpracovávají informace z jejich provozu. Přitom nebylo podmínkou, aby šlo informace spojené s instalací radarů v konkrétním místě, ale mohlo se jednat o jakékoli relevantní informace z provozu těchto zařízení v České republice, které má úřad k dispozici.
Obviněný odkazy na zaslané materiály prostudoval a konstatuje, že tyto materiály sice vyhodnocují bezpečnostní situaci na silnicích v ČR, bohužel ani při podrobném studiu v nich nelze najít průkazné materiály o skutečném vlivu v nich doporučovaných a prosazovaných úprav na bezpečnost. Jsou sice nabízena nějaká doporučení, následně se ale zpracovávají obecná statistická data bez vazby na uvedená doporučení. Korelace mezi měřením rychlosti na přehledných úsecích komunikací ve městech a zlepšením nebo zhoršením dopravně bezpečnostní situace v těchto materiálech prokázána není a zůstává v rovině prezentace dojmů toho kterého hodnotitele.
Jediný konkrétní údaj, který Město xxxxxxx poskytlo, je celkový počet zjištěných údajných přestupků za období roku xxxx, xxxx, xxxx. Počet zaznamenaných tzv. přestupku sice klesnul, není ale prokázáno, zda se bezpečnost v daném místě zvýšila, anebo zda došlo jen k zvýšení emisí výfukových plynů zpomalujících a zrychlujících vozidel bez patrného vlivu na bezpečnost provozu. Tyto údaje také navozují myšlenku, že buď na dotčených ulicích dochází každý den ke krizovým situacím hraničícím s živelnou pohromou, nebo je skutečný vliv těchto tzv. přestupků na bezpečnost dopravy zanedbatelný.
Je tedy zjevné, že u instalací radarů na území města xxxxxxx nebylo provedeno žádné vyhodnocení, které by objektivně prokázalo jakýkoli vliv na bezpečnost a plynulost provozu, a ani se s žádným vyhodnocením nepočítá. Instalace konkrétního zařízení dotčeného v tomto řízení je odůvodněna pouze obecnou formulací o tzv. „zvýšení bezpečnosti provozu“. Posouzení efektivnosti instalace radarů je provedeno pouze tvrzením, že v daných místech klesla rychlost projíždějících vozidel.
Dostupnými objektivními informacemi nelze také kvalifikovaně odůvodnit, proč bylo měřící zařízení nainstalováno právě na uvedeném místě a proč je kontrola maximální povolené rychlosti prováděna právě tam, což je ve zjevném rozporu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 1835/07 ze dne 18. 11. 2008: „Každý zásah do osobní sféry jednotlivce, ať už je činěn v rámci jakéhokoliv postupu státu vůči jednotlivci, musí být ospravedlněn konkrétní skutečností, resp. důvodem takového omezení, a nikoliv proveden pouze proto, že orgán státu je takovou pravomocí formálně nadán. Takové obecné oprávnění je pouze předpokladem realizace takové omezovací pravomoci, nikoliv měřítkem jeho intenzity.“
Správní dále orgán uvádí: „Požadavkem součinnosti mezi Policií ČR a obecní policií pak zákon navazuje na jedno z úvodních ustanovení zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého při plnění svých úkolů spolupracuje obecní policie s Policií ČR. Blíže se však nespecifikuje, v čem by tato součinnost při měření rychlosti měla spočívat. Rozhodně však ze zákona nelze dovodit, že by při měření rychlosti obecní policií měl být na místě přítomen také příslušník Policie ČR.“
Správní orgán se mýlí. Přesně to, co zmiňuje, tedy kontrola městské policie Policií ČR při měření, byla původním záměrem tvůrců novely tohoto zákona (zák. č. 480/2008 Sb.). Zákon obsahoval i požadavek na informační tabule v místě měření, aby toto měření nebylo zneužíváno k vylepšování rozpočtu obcí. Tabule byly následně zrušeny, nicméně v zákoně se zachovala stopa původního úmyslu zákonodárce kontrolovat městskou policii, aby se místo služby občanům města nevrhla na vybírání pokut, jak se ale následně stejně stalo a jak je kritizováno v nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 15/16 ze dne 16. 05. 2018. Ovšem smysl zákona a úmysly zákonodárce jsou v tomto případě irelevantní. Zákon vyžaduje při měření součinnost s Policií ČR. Je tedy na správním orgánu (potažmo městské policii), aby tuto spolupráci prokázal a tím prokázal zákonnost měření.
Protože nebyl prokázán vliv instalace radaru na bezpečnost provozu v jeho okolí, naopak lze plně prokázat přínos této instalace pro obecní pokladnu, a ani na opakovanou žádost Městský úřad xxxxxxxxx neposkytnul žádné informace o součinnosti Policie ČR při měření rychlosti Městskou policií xxxxxxxx, je zřejmé, že podmínky stanovené § 79a zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nebyly naplněny a měření tedy bylo nezákonné.