Jsou to zhruba 4 různé věci.
1) trestní odpovědnost - bylo-li odloženo, tak jste z toho nejspíš venku
2) i když to není TČ, tak by to následně mohlo pokračovat jako přestupek, např. podle § 125c(1)(h) ZPPK, při neznalosti detailů těžko říct, zda to hrozí či to tím odložením vyšumělo nadobro, ale každopádně prekluze je rok, ovšem nepočítá se do toho doba, kdy běželo trestní řízení - nicméně pokud ta věc byla odložena koncem 2015, tak je to buď už prekludované, nebo zbývají jednotky týdnů a při využití lhůt to prekluzí skončí, i kdyby někoho ještě napadlo to začít řešit
3) odpovědnost za škodu a nemateriální újmu - jak předeslal kolega, ta vůbec nezávisí na trestní či trestněsprávní odpovědnosti, za to odpovídá ze zákona společně řidič a provozovatel, jde typicky jen o to, jestli je nárok uplatněn v odpovídající výši, nikoliv zda existuje - ve vztahu chodec vs. auto dokonce není ani tak podstatné, kdo za to může, odpovědnost za provoz auta je objektivní (muselo by jít o nějaký exces, např. sebevraha, co pod to auto skočil úmyslně)
4) vztah poškozený - řidič/provozovatel - pojišťovna. Pokud máte POV, tak to za vás pojišťovna zaplatí a většinou není co řešit. Problém nastává, pokud tam byly nějaké okolnosti, které opravňují pojišťovnu si to plnění částečně nebo zcela vzít zpět po řidiči/provozvateli jako tzv. regres (např. řidič byl ožralý jak doga atp.). Pokud tam tedy žádný takový háček není a je to jen blbá náhoda či pouhá nepozornost/nedbalost, navíc ani nedošlo k žádnému formálnímu potrestání řidiče ve veřejnoprávní rovině, lze doporučit s pojišťovnou spolupracovat, tj. sdělit jim to co chtějí vědět + jak skončilo to trestní prověřování a víc se o to nestarat.
