Ano, nečinný je SO2, protože nečinnost je chápána jako nevydání rozhodnutí (s tím, že SO se může "vyvinit", pokud prokáže existenci objektivních důvodů, pro které nebylo dosud možné rozhodnout, ale nestačí aby, dělal libovolné formální kroky, např. jednou za měsíc poslal účastníkům dotaz, zda nemají něco nového, a vydával to za "činnost", tedy nikoliv nečinnost).
Žádost podle § 80 SprŘ by úplně správně měla směřovat přímo na nadřízený SO, nikoliv prostřednictvím nečinného SO (tj. u nečinnosti odvolacího orgánu na SO3). Pokud účastníkovi nejde jen o pruzení či splnění podmínek pro podání žaloby, ale skutečně o urychlení, tak je třeba to poslat dvojmo - nadřízenému SO samotnou formální žádost, a nečinnému kopii na vědomí (nebo klidně jen info o tom, že byla žádost podána). Nebo eskalovat - nejdřív nečinnému SO neformální nabídku "... nebude-li rozhodutí vydáno do XY, posílám XY+1 žádost o opatření proti nečinosti nadřízenému orgánu".
Každopádně podání SO2 by nemělo vadit, SO2 to měl neprodleně postoupit, a i kdyby se bralo učinění toho úkonu až k okamžiku odeslání k příslušnému SO, tak pořád tam máte dostatečnou rezervu. Podle judikatury lze ignorování žádosti považovat za bezvýsledné vyčerpání nesoudních prostředků ochrany, pokud se nic nestane 30 dní (tedy v defaultní pořádkové lhůtě dle § 71 SprŘ). Žalobu tedy lze podat.