Žádost podle § 80 SprŘ (opatření proti nečinnosti) úplně nesedí, protože v okamžiku, kdy řízení s provozovatelem dosud nebylo zahájeno, ani neexistují důvody ho zahájit (o promlčeném přestupku se žádné řízení nevede), není tu nezákonná nečinnost.
Asi bych se na to primárně vykašlal. Chcete-li si hrát, bude třeba improvizovat.
* Chcete-li skutečně závazné deklaratorní rozhodnutí o tom, že za konkrétní skutek konkrétní osoba neodpovídá, formálně by tomu odpovídala žádost podle § 142 SprŘ o určení právního vztahu. Je to trochu kanon na vrabce, a než by vůbec došlo na posouzení (technicky triviální, spočívající v porovnání dvou dat), patrně by se odehrála méně triviální předehra, nejprve o správní poplatek (žádost je za 2k, ale v položce 25a sazebníku v zákoně o správních poplatcích je řečeno, že není zpoplatněna, pokud o té věci lze rozhodnout i ex offo, což u přestupku jistě lze, ale jde o trochu nestandardní situaci), pak o právní zájem (ten by asi šlo opírat o nejistotu ohledně vzájemného vypořádání provozovatele a řidiče).
* Podezření z přestupku, které došlo SO, by mělo být v každém případě odloženo. To se patrně stalo vůči udanému řidiči (nebyl-li vůbec kontaktován a nebylo ani zahájeno řízení). V případě exotické konstrukce sprdele mám za to, že v okamžiku, kdy nastanou podmínky pro projednání přestupku provozovatele, implicitně vzniká další podezření, které by mělo být formálně uzavřeno - tedy buď zahájeno s provozovatelem řízení, nebo věc postupem dle § 76 PřesZ odložena i vůči provozovateli. Usnesení o odložení se sice jen poznamenává do spisu, ale to nebrání provozovateli žádostí podle § 36(2) SprŘ požadovat opis tohoto usnesení, resp. aspoň informaci o tom, že k odložení došlo, případně obecnou informaci o tom, jak bylo s podezřením vůči provozovateli naloženo.
* I zmiňovaná žádost o opatření proti nečinnosti má jistý potenciál. Sice bude formálně zamítnuta jako nedůvodná (viz výše, na žádné rozhodnutí se nečeká), ale to, že je věc promlčena, pravděpodobně bude nějakým způsobem řečeno alespoň v odůvodnění.
* Podle zásady, že stížností se nikdy nic nezkazí, dává smysl i § 175. V principu může jít o totožné podání, jako opatření proti nečinnosti, ale s vysvětlením, proč žádost dle § 80 použít nelze a protože nevíte ani o jiném prostředku ochrany, je na místě stížnost, viz § 175(1) SprŘ, a samozřejmě s obligátní žádostí o vyrozumění o výsledku šetření a přijatých opatřeních.
