Obávám se, že je to tak, podle § 85 SprŘ má suspenzivní účinek jen včasné odvolání, a contrario opožděné ho nemá. Jde zřejmě o další situaci typu Schrödingerova kočka - pokud bylo odvolání včasné, rozhodnutí není v právní moci, běží všechny lhůty (včetně promlčení), a SO2 je povinen meritorně odvolání projednat. Bylo-li opožděné, rozhoduje se už jen deklaratorně o opožděnosti, původní řízení ve věci samé je pravomocně skončeno a rozhodování o opožděnosti odvolání už není jeho pokračováním, řízení má jiný předmět.
Bohužel, zda je kočka mrtvá či živá se dozvíme až po otevření krabice (vydání rozhodnutí SO2) a je velmi nešťastné, trvá-li ten stav dlouho (obzvlášť pokud rozhodnutí, které je možná pravomocné a možná taky ne, má nějakou samovykonatelnou složku jako třeba zákaz činnosti, pozbytí ŘO atp.).
Asi 3 roky zpátky jsem jeden takový problém řešil, tak to mám docela zanalyzované a zároveň vím, že nějaké tvrdé noty (ve smyslu judikatury, communis opinio doctorum atp.) neexistují. Případ měl dobrý konec, soud žalobě proti rozhodnutí o opožděném odvolání vyhověl, dal nám za pravdu v tom, že se SO dostatečně nezabývaly otázkou sporného doručování rozhodnutí (na kterém opožděnost přímo závisela) ani žádostmi dle § 24 a § 41 SprŘ, tedy odvolací rozhodnutí zrušil s pokynem znovu a lépe (myšleno znovu přezkoumatelně posoudit, zda odvolání bylo včasné). Tedy mrtvou kočku vrátil po pár letech do superponovaného stavu s nadále nejasným výsledkem. Další kolo se nekonalo, SO2 do toho hodil vidle s tím, že je promlčeno (tj. udělal přesně to, co kdo naznačuje výše, ale správně to nebylo). Dál nebyl důvod do toho rýpat, už proto, že šlo o zákaz (naštěstí prvotní žaloba se podávala ještě za starého PřesZ/1990, tedy s nárokovým odkladným účinkem).
