Jak už ve vláknu padlo, máte 2 základní taktiky - 1) bránit se nebo 2) zaplatit a bránit se až po roce od doručení příkazu.
Postup ad 1) lze vést ve dvou rovinách, které lze libovolně kombinovat. Proti samotné daňové exekuci je třeba podat návrh na její zastavení ve smyslu § 181 DŘ a to z důvodu neexistence zákonného exekučního titulu. Příkaz, který je za něj vydáván, byl podáním odporu zrušen a nikdy nenabyl právní moci. Tento návrh se podává tomu, kdo daňovou exekuci vede (zde tedy celníkům), ale určitě neuškodí to na vědomí poslat i úřadu, který příkaz vydal a je současně příjemcem plnění - SO se pak sám může k návrhu na zastavení exekuce připojit (zejména když jim trochu pohrozíte, že vše, co vám svojí chybou způsobili, budete tvrdě vymáhat).
Proti tomu, že se SO tváří, že příkaz je pravomocný (a zpětně vymýšlí fantasmagorické důvody, kterými chce překrýt svoji chybu, např. neodůvodněný odpor), lze formálně brojit, jak už též padlo, žádostí k nadřízenému SO k uplatnění opatření proti nečinnosti - protože byl-li příkaz zrušen, má SO povinnost pokračovat v řízení a nějak v něm rozhodnout, nikoliv vymáhat pokutu. Ale jak již bylo řečeno, tuto bitvu sice snadno vyhrajete, ale tím válka neskončí, nemáte-li nějakou dobrou munici proti obvinění jako takovému, je skoro lepší chyby úřadu využít, než proti ní předčasně bojovat.
