Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[IZS]

Přesně tak, tady platí běžný postup pro odvolání.

Každopádně co s tím odvoláním ve věci předvolání na ÚJ si nejsem jistý, hratelné mi to nepřipadá, protože pokud jste skutečně neuvedl důvod, tak orgán vaší žádosti vyhovět a ústní jednání provést nemusel. V tom případě bych toto odvolání doplnil jen pokud chcete úředníkům na KÚ přidat práci, protože se věcí budou muset zabývat, ale jejich rozhodnutí bude zřejmě zamítavé.

Ze stejného důvodu mi argument o neprovedeném ÚJ nepřijde vhodný ani do odvolání proti rozhodnutí o přestupku, protože ho IMHO nemáte čím podložit. Ale třeba se pletu.

[Číkus]

Otto> Postup úředního parazita je v pořádku. Podle Vašeho výkladu by se dalo každé správní řízení po libovolnou dobu paralyzovat opakovanými žádostmi o nařízení (dalšího) ústního jednání a opakovaným podáváním odvolání proti (nejen) zamítavým usnesením. Takový svět by se mi sice velice líbil, ale bohužel takový není.

[hh]

Procesně-formální stránku detailně popsal IZS výše, já snad jen dodám, že side quest sice nebránil vydání rozhodnutí v prvním stupni, ale bude-li podáno odvolání, pak by SO2 rozhodně měl vyřešit side quest před či nejpozději současně s vyřízením odvolání proti rozhodnutí o vině. Protože v rámci rozhodování o odvolání SO dokonce ex offo musí zkoumat zákonnost řízení, které jeho vydání předcházelo, a je-li součástí tohoto řízení usnesení o zamítnutí žádosti o konání ÚJ, jehož zákonnost byla napadena odvoláním, nelze bez rozhodnutí o tomto odvolání zákonnost řízení ve věci samé posoudit. Tedy řečeno jednoduše - u SO2 se obě věci sejdou, stále má smysl procesní odvolání doplnit, a klidně ty námitky přidat paralelně i do odvolání ve věci samé.

Pokud jde o podstatu žádosti podle § 80(2) PřesZ, je to zatím pole neorané. Podle PřesZ/1990 bylo ÚJ povinné, což byla v mnoha případech ze strany SO naprosto zbytečná formalita, a z druhé strany se skrz to dalo obstruovat. Motivace změny je jasná, nekonat ÚJ, pokud o to nestojí ani SO, ani účastníci - kolem toho se točí i důvodové zprávy a všechny komentáře. Co to ale znamená, že je ÚJ nezbytné k uplatnění práv, to už autor textu ani komentáře pro jistotu neřeší.

Technicky vzato není ÚJ nezbytné prakticky nikdy. Téměř cokoliv, co lze uplatnit v rámci ÚJ, lze uplatnit i jinak - dokazovat všemi způsoby se dá mimo ÚJ, vyjádřit k věci i k důkazům se lze písemně, informace oběma směry mohou téct písemně ... Možná je to myšlené tak, že pokud někdo nevládne perem stejně dobře, jako hubou, má mít možnost svá procesní práva uplatnit v rámci vřelého, přímého kontaktu.

Druhá věc, která ze zákona vůbec není jasná, je procesní stránka žádosti. Jestli je třeba nezbytnost nařízení ÚJ jen tvrdit či i prokazovat, pokud ano, prokazuje žadatel, že je ÚJ nezbytné, nebo prokazuje SO, že není nezbytné v případě, že žádost zamítá? Prokazuje-li žadatel, co vlastně prokazuje, jen že ÚJ k nějakému zamýšlenému úkonu potřebuje, nebo že jedině při nařízení ÚJ ten úkon bude moci něco ovlivnit, tedy v tomto smyslu bude nezbytné? Platí-li to první, pak by v zásadě stačilo tvrdit, že chci využít právo vyjádřit se k věci ústně. Platí-li to druhé, je to circulus vitiosus.

Každopádně v rámci průzkumu bojem by to chtělo aspoň vymyslet něco, co jste od toho ÚJ chtěl (např. vysvětlit vztahy s „poškozenou“, a to přímo, ústně, protože čistě verbálně to není možné). Taky bych určitě namítnul, že byla-li původní žádost blanketní, a SO1 si myslí, že obviněný měl v takové žádosti něco tvrdit či prokazovat, šlo o neúplné podání a SO1 chyboval už jen tím, že žádost rovnou zamítl, místo aby nejdřív žadatele vyzval k doplnění.