IZS: Dostáváme se lehce OT do akademické debaty, protože jak tazatel upřesnil, výzva je podle nějaké hlavičky od města, jen je pod ní nejchytřejší z poloopů podepsaný. Dále pokud jde o veřejnou správu, teorie rozlišuje 3 základní modality - mocenskou, fiskální a pečující. Do první skupiny patří klasické autoritativní rozhodování o právech a povinnostech někoho jiného nebo dokonce přímé zásahy (jako třeba to obotičkování) a je to jediná oblast, kde se enumerativnost veřejnoprávních pretenzí projevuje tak, že na každý takový mocenský akt musí existovat jasná pravomoc a působnost plynoucí ze zákona. Fiskální správou je myšlena především péče o majetek (vlastní či svěřený), kam ale patří třeba i pracovněprávní vztahy (kde je veřejnoprávní subjekt v roli zaměstnavatele), uzavírání smluv, např. na dodávku toaletního papíru, zřizování a účast v jiných právnických osobách (různé komunální služby, příspěvkové organizace ...) atp. - i zde stále platí, že to smí tyto veřejné subjekty dělat jen v zákonném rámci, ale už se typicky nejedná o "uplatňování moci" (čl. 2 Ústavy, čl. 2 Listiny), v základu mají v této oblasti i tyto subjekty úplně stejnou autonomii jako jiné osoby v soukromoprávních vztazích, např. když potřebuje mít radnice čisté záchody, nemusí Parlament přijímat zákon, kterým bude obci povoleno zaměstnat uklízečku.
§ 20 OZ dopadá na trochu jiné věci. Že právnická osoba typu obce podléhá především předpisům upravujícím její existenci je jasné i bez úpravy v OZ, toto ustanovení jen odstraňuje nějaké pochybnosti explicitním stanovením, že obecná úprava PO v OZ se na tyto jinými předpisy zřízené či uznané PO použije pouze subsidiárně a jen neodporuje-li to povaze této osoby. Bude to dopadat hlavně na vnitřní poměry takových osob, určitě tím není myšleno, že by porušení počtu razítek daného nějakými interními pravidly mělo do vnějších vztahů veřejnoprávní PO dopady, kterými by se odlišila od jiných osob (např. na platnost právních jednání).
Strážník MP krom toho, že má nějaké pravomoci plynoucí z tohoto funkčního postavení, je pořád i zaměstnancem obce (a nemám dojem, že by ze zákona bylo dáno, že obsahem jeho pracovní smlouvy či přidělované práce musí být výhradně jen to, co je v 553/1991 Sb.), bude-li kromě rozdávání pokut dělat na půl úvazku starostovi sekretářku a posílat všelijaké dopisy, nejde myslím o narušení dělby kompetencí jednotlivých orgánů obce. I kdybych ale přistoupil na vaši tezi, že orgány obce nemohou jednat jménem obce tak, aby to obec jako PO zavazovalo, pokud to neplyne z OZř, zrovna u předžalobní výzvy nejde úplně o právní jednání ve smyslu soukromého práva - nemění ani nezakládá právo (např. lhůta pro zaplacení není novací původního závazku posouvající splatnost, podání žaloby před uplynutím poskytnuté lhůty neznamená, že by byla předčasná ...), jde skutečně jen o ty náklady budoucího řízení, tedy právo ryze procesní. Materiálně jde o to, aby se něco adresát dozvěděl, nikoliv odesílatel pro sebe právně závazně jednal. Připouštím, že by mohlo být zajímavé třeba kdyby někomu strážník slíbil, že mu prodá služebního koně, pak by se to z libovolného důvodu nerezlizovalo a řešila se předsmluvní odpovědnost obce ... ale u předžalobní výzvy nemám o výsledku případného sporu pochybnost.