Blanketní odvolání bylo posláno prostřednictvím DS a neobsahuje elektronický podpis? To jde?
Jde. Záleží na tom, čemu říkáme „elektronický podpis“.
Technicky je každá zpráva, která projde ISDS, opatřená podpisem (a zároveň i časovým razítkem), které tam umístí systém. V terminologii eIDAS by se patrně jednalo o elektronickou pečeť (v terminologii starého zákona o elektronickém podpisu o elektronickou značku). Fakticky tento „podpis“ zaručuje integritu celé zprávy včetně metadat, a pokud důvěřujeme ISDS v tom smyslu, že dělá to co má, a že k příslušným klíčům nemá mimo tento korektně fungující systém nikdo přístup, pak zaručuje i obsah těch metadat, tedy zejména ze které DS (s využitím jakých přístupových údajů) byla zpráva podána, do jaké DS a kdy byla dodána atp.
Po právní stránce tento automaticky umístěný elektronický podpis (pečeť, značka) nepředstavuje podpis ekvivalentní vlastnoručnímu podpisu podatele na papírovém podání, a to proto, že eIDAS ve spojení s adaptačním zákonem 297/2016 Sb. považuje za „podpis“ jen to, co vědomě připojuje ke zprávě podepisující fyzická osoba (pokud něco automaticky podepisuje nějaký systém, není to podpis, ale pečeť), ale především podle § 6 adaptačního zákona musí být úkony vůči OVM podepsány uznávaným podpisem (tj. podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu), což automaticky připojované značky v ISDS nesplňují.
Právně ale i tak mají podání skrz ISDS za určitých podmínek kvalitu podepsaného podání, důvodem ovšem není ten automaticky připojovaný podpis, ale samotný fakt, že zpráva byla podána skrz ISDS - proto se § 18(2) ElÚkon označuje jako
fikce podpisu - sice tam žádný podpis není, ale nahlíží se na to (má stejné účinky), jako by tam byl. Připojená pečeť, metadata a jakékoliv další digitální stopy, které za sebou zpráva zanechala, nejsou z tohoto pohledu podpisem, ale mohou být klíčové pro prokazování, že zpráva opravdu byla podána skrz ISDS, a za jakých okolností (ze které schránky, s využitím jakých přístupových údajů atp.).
Krom fiktivního podpisu dle § 18(2) ElÚkon ale samozřejmě může být i zpráva podávaná skrz ISDS a/nebo její přílohy opatřeny skutečným uznávaným podpisem. Nebo klidně více podpisy, a třeba i úplně jiných osob, než je držitel příslušné DS, ze které je podání činěno. Pokud by nastal nějaký rozpor mezi tímto skutečným podpisem a fiktivním podpisem ve smyslu § 18(2) ElÚkon, pak je již judikováno, že přednost má ten skutečný. Pokud tedy někdo disponuje kvalifikovaným certifikátem a nemá přehnanou důvěru v systém datových schránek, případně u DS právnických osob nestojí o to, aby následně N právníků s 2N názory spekulovalo o tom, čí pak vlastně je ten fiktivní podpis a jaké má účinky, pak lze doporučit i podání skrz DS podepisovat. Je to jistější.
