Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[evil]

Situace:
D-8: Prodej vozidla, plná moc na přepis... *
D+0: S vozidlem spáchán hrdelní zločin 56 na 50, automat, profláknutá díra po granátu 13km na sever od Olomouce (250 km od mého bydliště)
D+23: Vystavena výzva prozovateli k uhrazení určené částky 800, doručena DS
D+26: Odeslána kopie Kupní smlouvy
D+142: Příkaz - pokuta 1500 SPRDEL **
D+150: Odpor (čistý)
D+155: Vyrozumění o provedení důkazů mimo ústní jednání a oznámení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí

* netřeba rozebírat, poučení již bylo dostatečné
** obeslali kupujícího, ten si jim na to vy___, tak šli zpátky za mnou.

Termín je stanoven za teď+12 dnů (k řešení jsem se dostal až teď).
Spis nemám: myslel jsem, že budu mít cestu okolo, ale pracovní výjezd byl nakonec zrušen a trajdat jen kvůli tomu 250km tam a zpátky se mi moc nechce.

Z principu jim to zaplatit nechci. Věta "...uložení správního trestu ve výši uvedené ve výroku rozhodnutí považuje za opatření dostatečné ke splnění výchovného účelu..." mě vytočila natolik, že ty prachy prostě ode mne neuvidí.

Problém je ale v tom, že v tuhle chvíli nemám časové kapacity na to, abych zvládl projít celé fórum, vyselektovat relevantní informace, zvolit další strategii ... a doufat, že to jako začátečník trefím na první dobrou v boji s úřadem, který to evidentně povýšil na svoji agendu #1. Jsem jeden z těch trapáků, co se snaží jezdit tak, aby jim ty pokuty vůbec nepřišly. A díky tomu mi chybí praxe...

Nenašel bych zde někoho, kdy má zkušenosti a praxi, a byl by schopen se toho zodpovědně ujmout?
(Tzn. projít plné znění dokumentů a stanovit další strategii.)
Klidně za (rozumnou) úplatu, když na to přijde...

[kdo]

Chybí informace, kdy došlo ke změně vlastníka vozidla.

Aktuální judikatura (viz např. rozsudek NSS č.j. 1 As 318/2018 ze dne 23.7.2019) je pro Vás nepříznivá. V dané věci sice byla podána ústavní stížnost, to Vám ale v dané situaci nijak nepomůže.

Můžete nicméně alespoň zkusit podání ve smyslu:

Nejsem a ani v době údajného spáchání jednání majícího znaky přestupku jsem nebyl vlastníkem vozidla RZ XXXXXX. Skutečným vlastníkem byl ke dni XXXXX, kdy k údajnému přestupkovému jednání došlo, pan XXXXXX. Tuto skutečnost jsem doložil kopií platně uzavřené kupní smlouvy. Jak je z těchto skutečností patrné, neměl jsem objektivně a mimo jakoukoli pochybnost jak zajistit, aby shora uvedené vozidlo bylo používáno v souladu se zákony ČR, protože jsem nebyl stricto sensu provozovatelem vozidla.
Za této situace je stěžejní otázkou, kdo byl v době údajného spáchání přestupkového jednání provozovatelem vozidla dle zákona. Proti sobě stojí ustanovení § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále též „ZPPV“), v němž se uvádí: „Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.“, a § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále též „ZPPK“), v němž je uvedeno, že „provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu“.
Z jazykového výkladu ustanovení § 2 písm. b) ZPPK jasně vyplývá, že primárním znakem pro stanovení osoby provozovatele je vlastnictví vozidla. Dále z něj nepřímo (ale zcela zřetelně) vyplývá předpoklad, že jiná osoba než vlastník vozidla může být provozovatelem pouze se souhlasem vlastníka, a to teprve po zapsání do registru či jiné evidence. Jiný výklad dané ustanovení nepřipouští – ad absurdum by se samozřejmě dalo toto ustanovení vykládat i tak, že provozovatelem může být např. osoba zapsaná do rejstříku omylem či dokonce v úmyslu poškodit vlastníka.
Jelikož:
1)   ke dni údajného spáchání přestupkového jednání byl vlastníkem vozidla pan X a
2)   já jsem panu X nikdy neudělil souhlas se zapsáním mé osoby jako provozovatele jím vlastněného vozidla, 
není správní orgán oprávněn vést proti mně řízení jako proti provozovateli vozidla ve smyslu dle § 2 písm. b) ZPPK, jelikož jsem provozovatelem ve smyslu tohoto ustanovení ke dni spáchání skutku nebyl.
Z jazykového výkladu § 2 odst. 15 ZPPV by mohlo vyplývat, že primárním znakem pro určení provozovatele vozidla není vlastnictví vozidla, ale záznam v registru silničních vozidel, a to bez ohledu na jeho správnost. Takovýto výklad je však v rozporu nejen s elementární logikou, ale i se zákonem č. 101/2000 Sb., zákon o ochraně osobních údajů (viz např. rozsudek NSS č. 7 As 254/2016-33 ze dne 6. 12. 2016), konstantní judikaturou a smyslem ZPPK, potažmo uzákoněním objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupkové jednání v § 125f ZPPK.
Zde je však třeba zdůraznit, že z pohledu hodnocení přestupku provozovatele vozidla je ZPPK vůči ZPPV v postavení lex specialis, protože právě v ZPPK je podstata přestupku provozovatele definována, ergo je třeba upřednostnit definici provozovatele dle tohoto zákona. A jelikož dle tohoto zákona je provozovatelem vlastník vozidla (tj. pan X, případně jiná osoba, jež předmětné vozidlo koupila), a ne já, navrhuji, aby správní orgán řízení vůči mně zastavil.
Česká judikatura je dlouhodobě konstantní v tom, že liberační důvody je nutné hledat a uplatňovat i v případech, kdy nejsou v daném předpisu výslovně upraveny. Tím spíše je pak nutné okolnosti liberace zvážit při aplikaci právního předpisu, který s liberací výslovně počítá. Např. Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 23. 6.  2015, sp. zn. 46 A 86/2013, akcentoval celkový význam existence a uplatňování liberačních důvodů, bez nichž by dotčený subjekt neměl žádnou možnost zprostit se odpovědnosti za následek, který vznikl bez jeho zavinění.
Např. v soudním rozhodnutí NSS č. j. 3 As 204/2015 se mj. uvádí, že: „...evidentním primárním úmyslem zákonodárce v právní úpravě správního deliktu dle ustanovení § 125f zákona o provozu na pozemních komunikacích je postihnout existující a jednoznačně zjištěný protiprávní stav, který byl způsoben provozem resp. užíváním vozidla při provozu na pozemních komunikacích. Podle názoru Nejvyššího správního soudu je zcela přiléhavé, pokud zákonodárce zvolil objektivní formu odpovědnosti samotného provozovatele vozidla, jenž je jako vlastník věci-nástroje spáchání protiprávnosti z hlediska veřejného práva primární identifikovatelnou a konkrétní osobou. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že takto konstruovaná odpovědnost působí individuálně preventivně vůči provozovateli vozidla, stejně tak jako generálně preventivně vůči okolní společnosti, neboť je zřejmé, že zjevně nastalá protiprávnost spjatá s užíváním a potažmo provozem vozidla nezůstane postižena bez odpovědnosti konkrétní osoby. Uvedené nabývá význam právě tehdy, pokud se postih konkrétního pachatele přestupku ukáže neefektivním v důsledku soukromoprávní úpravy užívacího vztahu vozidla po linii vlastník věci-uživatel. Nejvyšší správní soud podotýká, že stejně tak jako provozovatel vozidla obvykle dbá na ochranu své majetkové hodnoty, bude též v jeho zájmu, aby při vědomí o povinnostech, které pro něj vyplývají ze zákonné úpravy, působil i na jiné osoby (tzn., zajistil dodržování povinností řidiče a pravidel provozu srov. § 125f odst. 1 zákona) ve snaze co nejvíce eliminovat negativní účinky, které mu jako provozovateli mohou vzniknout přímo při užívání jeho vozidla, byť způsobené třetími osobami, v rozporu s veřejnoprávními normami.“
Z této citace jednoznačně vyplývá, že v mém případě smysl objektivní odpovědnosti za případné protiprávní jednání nového vlastníka automobilu zcela absentuje, jelikož nemám, jak bych na něj (potažmo další osoby, jimž vozidlo zapůjčí či prodá) mohl působit, stejně jako nelze na moji osobu působit individuálně preventivně, jelikož provozovatelem vozidla jsem pouze na základě záznamu v registru silničních vozidel, a tedy jakékoli působení na mne nemůže mít za následek snížení pravděpodobnosti, že s vozidlem, jež jsem v minulosti vlastnil, bude či nebude zacházeno v souladu se zákonem.
Jak konstatoval Krajský soud v Ostravě ve svém návrhu na zrušení § 10 odst. 3 ZPPK: „Shora označené ustanovení zakotvující presumpci odpovědnosti provozovatele vozidla za jednání řidiče při užití vozidla, jehož je provozovatelem, obsahuje pravidlo vyžadující nesplnitelné chování, neboť provozovatel vozidla zpravidla není schopen ovlivnit chování řidiče, tedy zajistit, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená silničním zákonem.
...
Ústavně relevantní vadou napadané právní úpravy je skutečnost, že provozovatel vozidla je odpovědný za jednání jiného, které není schopen objektivně ovlivnit, a to bez toho, aby mu byla vina prokazována, neboť je povinen zajistit, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu. Objektivní odpovědnost za správní delikt je v této konkrétní situaci protiústavní.
...
Dochází tedy k neodůvodněné disparitě v postavení občanů, neboť občan stíhaný za přestupek je ve výhodnější pozici než občan, který je stíhán za správní delikt. Jiné správní delikty fyzických osob se svou povahou neliší od přestupků, které jsou založeny na principu zavinění, kdy obecným demokratickým principem trestání fyzických osob je právě princip zavinění. Důvodem odklonu od tohoto principu nemůže být snaha o zjednodušení postavení správního orgánu, což bylo právě záměrem zákonodárce, neboť tento chtěl zamezit zneužívání institutu tzv. osoby blízké provozovateli vozidla.
...
Faktickým založením objektivní či spíše absolutní odpovědnosti provozovatele vozidla za dodržení povinností řidiče a pravidel provozu na pozemních komunikacích při užití jeho vozidla v silničním provozu, tedy dochází k porušení několika základních práv provozovatele vozidla. Jako vhodné se jeví uvést podobnost odpovědnosti držitele zbraně, kdy tento je oprávněn ji svěřit jenom osobě, která má příslušné oprávnění, stejně tak jako je provozovatel vozidla oprávněn vozidlo svěřit jenom tomu, kdo má řidičský průkaz. Analogicky se současnou dikcí zákona o silničním provozu by tak osoba, která je držitelem zbraně, odpovídala za trestný čin proti životu nebo zdraví, který spáchal ten, jemuž byla zbraň po právu svěřena, a skutečný střelec by vyvázl bez trestu, což je samozřejmě situace absurdní a zcela ústavně nekonformní.“

Chápu, že můj soukromoprávní vztah s kupujícím nemá vliv na moje veřejnoprávní povinnosti. Jsem nicméně přesvědčen, že správní orgán by měl při rozhodování o přestupku provozovatele vozidla přihlédnout ke shora uvedeným skutečnostem a rozhodnout o zastavení řízení proti mé osobě.

Pokud ovšem nehodláte sám v dané věci nic konat, jste na špatné adrese. Toto fórum slouží ke vzájemné pomoci, a to výhradně na nekomerční bázi. Hledáte-li komerční pomoc, doporučuji Vám toto téma.

[evil]

Chybí informace, kdy došlo ke změně vlastníka vozidla.

Aktuální judikatura (viz např. rozsudek NSS č.j. 1 As 318/2018 ze dne 23.7.2019) je pro Vás nepříznivá. V dané věci sice byla podána ústavní stížnost, to Vám ale v dané situaci nijak nepomůže.

Můžete nicméně alespoň zkusit podání ve smyslu:

Nejsem ...

Pokud ovšem nehodláte sám v dané věci nic konat, jste na špatné adrese. Toto fórum slouží ke vzájemné pomoci, a to výhradně na nekomerční bázi. Hledáte-li komerční pomoc, doporučuji Vám toto téma.

Velice děkuji za Vaši reakci a za osvětlení provozního schematu fóra.
Striktní nekomerčnost jsem nikde v základních informacích nezahlédl.

Změna vlastníka (prodej) proběhl 8 dnů před spácháním domnělého přestupku.
Převod se povedlo realizovat (zápis v TP) až v D+24, tj. 32 dnů po datu prodeje.
(A stálo to fakt velké úsilí. Poučení bylo dostatečné...)

Odkazovaný rozsudek NSS jsem proběhl, v jednom bodu se má situace liší. Později to ještě projdu podrobněji.

Strategie:
1/ Zažádám o spis.
2/ Zažádám o vysvětlení (resp. o poučení) ve věci lingvistických nesmyslů v poslední obsílce.
3/ Zažádám o změnu termínu jednání. (Musí se uvádět důvod? Stačí případně "možnost důkladného seznámení se spisem, protože nehrozí nebezpečí z prodlení"?)
4/ Podám námitku podjatosti zúčastněné úřednice, resp. úřednic.
5/ Podám Vámi nasdílené podání.
6/ Začnu se rejpat v detailech.
Budu hrát o čas, abych se dočkal výsledku zmiňované ústavní stížnosti. (nezřízený časový optimismus...)

Je tam něco navíc nebo něco schází?

[kdo]

Ad 1) Zkuste to, některé úřady spis posílají. Pokud Vám spis zaslat odmítnou, budete muset buď osobně, nebo si najít nahlížeče (mapa zde).
Ad 2) To je Vaše právo. Některé úředníky to může dostat do defenzívy, uškodit si tím nemůžete.
Ad 3) Žádat můžete z jakéhokoli důvodu (nebo i bez uvedení důvodů); otázkou je, jak zareaguje SO - a to je naprosto individuální. Žádost o změnu termínu podložená např. lékařským potvrzením nebo fakturou za dovoleno/letenky/atp. má samozřejmě mnohem větší šanci na úspěch. Se spisem se můžete klidně seznámit na ústním jednání, sdělit, že se vyjádříte písemně a požádat SO o lhůtu pro zaslání písemného vysvětlení. To Vám těžkou mohou odmítnout.
Ad 4) To je spíše ztráta času; námitka bude vyřešena do dvou týdnů a u SO2 (přip. soudu) Vám to rozhodně nepomůže.
Ad 5) Jak jsem psal prve, moc si od toho neslibujte. V případu, který řeším už tři roky, k převodu v CRV vůbec nikdy nedošlo a nový vlastník páchal přestupky v různých lokalitách. Cca polovina SO1 přestala komunikovat už po odeslání kopie kupní smlouvy s doprovodným komentářem (až na jednu výjimku vše již promlčeno), 1/4 po zaslání vyjádření (vše promlčeno), zbytek běžel/běží dál, z čehož 2 věci skončily u soudu, několik jich "shnilo" u SO2 po odvolání a jedna zaplacením pokuty (provozovatel zmeškal lhůtu pro podání odporu). 
Ad 6) To pomůže vždy.

[2M]

Velice děkuji za Vaši reakci a za osvětlení provozního schematu fóra.
Striktní nekomerčnost jsem nikde v základních informacích nezahlédl.

To o striktní nekomerčnosti asi není úplně pravda.. sice někteří členové mají různé názory na poskytování služeb v řízení komerčně, ale asi to možné je a občas se to tu děje..

problém asi spíš je že když by to někdo měl dělat jen komerčně a aby na tom vydělal tak za to nemůže chtít 800 ani 1500.. a tak se zase vám víc vyplatí zaplatit odpustek..
smysl to má když se chcete něco naučit (ale když za vás všechno někdo udělá tak se nic nenaučíte) a nebo vám jde o princip.

3/ Zažádám o změnu termínu jednání. (Musí se uvádět důvod? Stačí případně "možnost důkladného seznámení se spisem, protože nehrozí nebezpečí z prodlení"?)

Žádat asi můžete jak chcete, ale jde o to jestli na to úřad přistoupí.. úřad na to asi slyšet moc nebude a tak potřebujete důležité důvody

[kdo]

To o striktní nekomerčnosti asi není úplně pravda.. sice někteří členové mají různé názory na poskytování služeb v řízení komerčně, ale asi to možné je a občas se to tu děje..

problém asi spíš je že když by to někdo měl dělat jen komerčně a aby na tom vydělal tak za to nemůže chtít 800 ani 1500.. a tak se zase vám víc vyplatí zaplatit odpustek..
smysl to má když se chcete něco naučit (ale když za vás všechno někdo udělá tak se nic nenaučíte) a nebo vám jde o princip.

Není mi znám žádný případ, v němž by někdo z fóra převzal za úplatu kompletně celou věc. O tom, že si občas někdo vezme dvě stovky na benzín, když jede někam nahlížet, vím, ale to má k adjektivu “komerční” celkem dost daleko.

[2M]

kdo: Asi nejblíž k tomu má jkraus222 a nezaplatim.cz
..ale je rozdíl jestli pravidla zakazují to dělat a jestli to zakázané není, ale nikdo to moc nedělá protože komerčně se to nevyplatí (to říkám já).

[kdo]

Pravidla to nezakazují, z diskusí s pány z OSBID mi ale jednoznačně vyplynulo, že žádoucí to není. Definovali fórum jako prostor pro vzájemnou pomoc, který patří jeho uživatelům. Co se týče komerčních služeb, ty jsou celkem jasně v příslušné kategorii jako komerční označeny, a ze strany jkraus222 jsem nikdy nezaregistroval sebemenší pokus o propagaci služeb nezaplatim.cz mimo tuto sekci.

A samozřejmě máte pravdu stran finanční nevýhodnosti. Na to, že kvůli pár stokorunám málokdo půjde do střetu se správním orgánem, úřady venkoncem dlouhodobě spoléhají. Naprosto si neumím představit, jak to ty komerční služby řeší, protože sám bych na komerční bázi stěží zvládl vyřešit jeden velice jednoduchý přestupek za cenu jejich ročního paušálu tak, aby to pro mne bylo ekonomicky výhodné.

[pk202]

... Naprosto si neumím představit, jak to ty komerční služby řeší, protože sám bych na komerční bázi stěží zvládl vyřešit jeden velice jednoduchý přestupek za cenu jejich ročního paušálu tak, aby to pro mne bylo ekonomicky výhodné.

Tak asi tam vstupuje princip pojištění, málokterá pojišťovna by dokázala zlikvidovat požár domu za cenu jednoho ročního paušálu za jeho pojištění.

[hh]

Základní principy ekonomiky těchto služeb jsou dva - zmíněné pseudopojištění a úspora z rozsahu. Pokud mají odladěný systém usnadňující administrativu a know-how databáze (rešerše judikatury, šablony a další fragmenty podání, procesy pro řešení standardních situací ...) připravené tak, aby se to snadno recyklovalo, tak si dovedu představit, že to výrazně srazí náklady, aniž by to muselo být na újmu individuálnímu přístupu k případům.

Nejen mně by asi zajímalo, jaký je mix obou složek, a zda by to bylo životaschopné i bez toho pojištění, jaká by v takovém případě byla sazba za případ, aby se to s přiměřenou marží vyplácelo. Takové informace jsou ale jádrem obchodního tajemství, tak neočekávám, že by byly jednoduše k mání.