V poslední době tu byly dva dotazy na nečinnostní žalobu. Pokusil jsem se proto připravit jakýsi vzor. Bod I. bude nicméně vždy nutno přeformulovat podle konkrétního průběhu a stavu řízení.
Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu
Přílohy: dle textu
I.
Dne XXXXXX obdržel žalobce správní příkaz o uložení pokuty. Žalobce v poslední den lhůty pro podání odporu podal odpor bez odůvodnění.
Dne XXXXXX obdržel žalobce od žalovaného přípis označený jako „Oznámení o konání ústního jednání“. Na toto oznámení reagoval žalobce odesláním písemného vyjádření dne XXXXXX.
Po tomto podání zůstal žalovaný nečinným ve smyslu § 80 správního řádu. Proto žalobce podal dne XXXXXX k SO2 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. SO2 dne XXXXXX vydal pod č. j. XXXXXX „Opatření proti nečinnosti ve věci sp. zn. XXXXXX“, jímž „jako nadřízený správní orgán SO1 dle ust. § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu přikazuje, aby bezodkladně vydal rozhodnutí ve věci”. Žalovaný však ani po dobu 10 dní od oznámení opatření proti nečinnosti neučinil ničeho.
Přílohy:
Rozhodnutí o přestupku v příkazním řízení ze dne XXXXXX
Odpor ze dne XXXXXX
Oznámení o konání ústního jednání ze dne XXXXXX
Vyjádření obviněného ze dne XXXXXX
Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne XXXXXX
Opatření proti nečinnosti ze dne XXXXXX s dodejkou
II.
Žalobce navrhuje, aby soud vydal tento
r o z s u d e k:
1) Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí ve věci vedené u SO1 pod sp. zn. XXXXXX nejpozději do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
2) Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Pozn.:
Přikáže-li SO2 SO1, aby konal bezodkladně, lze z judikatury dovodit povinnost konat nejpozději do 7 dnů. Má-li žalobce datovou schránku a neobdrží do 7 dnů od oznámení rozhodnutí SO2 žádný přípis od SO1, může bez obav podat žalobu. Nemá-li žalobce DS, bude vhodnější posečkat cca 2 pracovní dny po sedmidenní lhůtě, zda nedojde k oznámení doručení nějaké zásilky (vypravené SO1 ve lhůtě) poštou.
Nečinnostní žaloba podaná ve správný okamžik je předem vyhraná věc, pokud SO2 nařídil bezodkladně konat, ale SO1 nekonal. Soudní poplatek činí 2.000 Kč. Obvykle začne po podání žalovaný SO1 konat, takže se žaloba bere zpět, i tak mu ale vzniká povinnost uhradit náklady řízení, pokud žalobce vezme žalobu zpět pro chování žalovaného (viz § 60 odst. 3 SŘS).
Odměna advokáta a náhrada hotových výdajů se stanoví podle § 35 odst. 2 s. ř. s. a advokátního tarifu a obvykle se jedná o tři úkony právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, žaloba, zpětvzetí žaloby) a tři režijní paušály, celkem ve výši 3 x 3 100 Kč a 3 x 300 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d), § 12 odst. 4, § 13 odst. 3 advokátního tarifu], tedy celkem 10 200 Kč + v případě zpětvzetí polovinu nákladů na soudní poplatek hradí rovněž žalovaný (druhou vrací soud). Náklady SO1 tak činí celkem 11.200 Kč.
Po inkasování nákladů řízení by se samozřejmě měl řádný občan začít zajímat o to, který úředník a jak byl potrestán za pochybení vedoucí ke zbytečným nákladům svého domovského úřadu.