Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[now]

Hele, psal jsem to narychlo a ještě k tomu části kopíroval, a části musel opisovat přeskakováním z okna do okna.

Ale klidně si posluž, máme demokracii a hlavně svobodu slova, a tohle "škádlení" nikomu neublíží, a mně je to šumák

[2M]

No klasicky ji to restartuje, ale u přestupků s nejvyšší možnou pokutou 100.000,- to je max. 5 let

O to nejde..
doba soudního řízení se nezapočítává do promlčecí doby..
třebas když k žalobě dojde půl roku po vydání rozhodnutí SO1 a soud to rok řeší a pak rozhodnutí zruší tak pořád zbývá půl roku do promlčení (..teoreticky.. když jsem hledal jak se po rozsudku vypočítá přesný den promlčení tak jsem zjistil že to asi nikdo neví).

Ale není jasné jestli soudní řízení staví jen tu kratší dobu která se restartuje (1 rok a nebo 3 roky) a nebo i tu delší dobu (3 roky a nebo 5 let)..

§30

Promlčecí doba činí
a) 1 rok, nebo
b) 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč.

§32

(3) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.

To se dá vyložit..
..§30 zavádí promlčecí lhůtu a §32 zavádí druhou novou lhůtu.. soudní řízení staví "promlčecí dobu" a tak nestaví druhou lhůtu z §32
..§32 jen mění délku promlčecí doby z §30, ale i když se lhůta staví tak nejpozději odpovědnost zanikne podle §32
..§32 jen mění délku promlčecí doby z §30 a soudní řízení lhůtu staví a odpovědnost zanikne později

[hh]

Nyní jsem zmaten ještě víc.

SO1 (MHMP) vydal rozhodnutí, proti rozhodnutí jsem podal odvolání a SO2 (MD) doposud nevydal rozhodnutí o odvolání. Přesto mám pro nečinnost žalovat SO1 (MHMP)?

A který ten soud tedy použít? Už neplatí, že chybná volba soudu nevadí, že si to soudy předají?

Pardon, četl jsem to příliš rychle. Zmátlo mě, že MD rozhodovalo o opatření proti nečinnosti, proto jsem předpokládal, že nečinný je MHMP, přehlédl jsem, že se MD podařilo rozhodovat o své vlastní nečinnosti. To totiž není správně, rozhodovat má nadřízený orgán (§ 80 SprŘ), což v případě MD je ministr dopravy (formálně, fakticky to řeší rozkladová komise). Teprve kdyby byl nečinný ministr, má učinit opatření sám proti sobě (viz ulítlý rozsudek "na Godunova u Godunova").

Máte to tedy správně. Jak žalovaného (MD), tak soud (MS v Praze). Ale je to jedno, SŘS je v tomto milosrdný, nejen v otázce místní/věcné příslušnosti (při podání špatnému soudu dojde k postoupení), ale dokonce i v určení a označení žalovaného. Vychází se z toho, že kdo je žalovaný je dáno zákonem, tedy pokud je rozpor mezi tím, koho žalobce označil, a tím, co plyne ze žalobního tvrzení (dosazeno správně do zákona), platí to druhé. Prakticky tak nejde prohrát jen na tom, že by někdo chybně žaloval jiný orgán (např. jiného stupně v rámci předmětného řízení).

[Číkus]

že se MD podařilo rozhodovat o své vlastní nečinnosti. To totiž není správně, rozhodovat má nadřízený orgán (§ 80 SprŘ), což v případě MD je ministr dopravy

Stížnost na Zmr. Dvořáka, že rozhodoval o něčem, na co neměl právo? Nebo raději trestní oznámení? :-)

[hh]

No, těžko říct. Vypadá to, že vy jste tu žádost formuloval jako opatření proti nečinnosti MHMP, o čemž by samozřejmě MD rozhodovat mohlo (kdo konkrétně nevím, to záleží na jejich interních pravidlech). Jenže obsahově šlo o to, že bylo podáno odvolání (resp. je tam nějaký spor o to, jestli se k němu přihlíží a jestli nejde o zneužití práva), což by v případě, že se k odvolání mělo přihlížet, či měla být aktivována procedura podle § 37, znamenalo, že nečinné je MD (zkuste dohledat rozsudek, podle kterého u odvolacího řízení SO2 z hlediska „nečinnosti“ ručí za celé řízení, tedy i za kroky, které dělá SO1 - je to tak trochu objektivní odpovědnost, protože pokud SO2 vůbec nic od SO1 nedostal, je nečinný, aniž by o tom věděl).

Nevím, jaký měl být správný postup. MD si mohlo výše uvedené domyslet a podle obsahu podání posoudit jako žádost o opatření proti nečinnosti MD jako odvolacího orgánu, a postoupit to ministrovi/rozkladové komisi. Nebo se mohli žadatele zeptat, jak to myslel. Nebo udělat zhruba to, co se stalo, tedy říct, že MHMP nečinný není, nějak to odůvodnit, a jiné souvislosti neřešit. Je to samozřejmě ta nejhorší možnost, ale nějak ostře nezákonné to není, na TO už vůbec ne.

[now]

§32

(3) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.

To se dá vyložit..
..§30 zavádí promlčecí lhůtu a §32 zavádí druhou novou lhůtu.. soudní řízení staví "promlčecí dobu" a tak nestaví druhou lhůtu z §32
..§32 jen mění délku promlčecí doby z §30, ale i když se lhůta staví tak nejpozději odpovědnost zanikne podle §32
..§32 jen mění délku promlčecí doby z §30 a soudní řízení lhůtu staví a odpovědnost zanikne později

Já si myslím, že ten §32 to říká jasně, NEJPOZDĚJI, byla by to hloupost aby se přestupky promlčovaly fakticky déle než trestné činy (podle duruhu samozřejmě)

[Číkus]

Od soudu přišlo usnesení, že mám uhradit SOP. Uhrazeno.

[Číkus]

Doručeno Vyjádření žalovaného.

Osnova pro repliku:

1. Obsahem doporučeného dopisu ze dne 5.8.2019 bylo samozřejmě potvrzení blanketního odvolání podaného prostřednictvím e-mailu bez zaručeného elektronického podpisu v souladu s § 37(4) SprŘ.

// Pod jakými klíčovými slovy hledat tu zásadu, že v případě nejasnosti ohledně obsahu dopisu se jako závazné bere prohlášení odesílatele?

2. Žalovanému tento doporučený dopis pochopitelně doručen nebyl, neboť byl v souladu se zákonem adresován k SO1. Že to SO1 nepředal Žalovanému nemohl Žalobce ovlivnit. Pokud by snad tento dopis nebyl doručen ani k SO1, toto také nemohl Žalobce nijak ovlivnit.

3. Divoké teorie Žalovaného, že se Žalobce mohl zmýlit a v dopise poslat něco jiného jsou naprosto zcestné. To by pak mohl Žalovaný argumentovat, že se SO1 zmýlil a v rozhodnutí nerozhodl o vině Žalovaného, nýbrž o něčem úplně jiném.

4. Reklamovat zásilku u provozovatele poštovních služeb by pak bylo z pohledu Žalobce naprosto kontraproduktivní. Závazné je datum podání zásilky, nikoli datum jejího doručení. Naopak je pro Žalobce maximálně výhodné, když je včas podaná zásilka doručena co nejpozději, neboť se tak zvyšuje šance na promlčení a jeho kontumační výhru ve správním řízení. Přirozenou a takticky správnou reakcí Žalobce tedy pochopitelně není nepravdu argumentačně vyvracet co nejdříve, ale naopak co nejpozději. Tedy ideálně až po promlčení.

5. Stejně tak argument Žalovaného, že Žalobce podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti až téměř s ročním odstupem a nikoli dříve, svědčí o zásadní neznalosti Žalovaného ohledně správné taktiky boje ve správních řízeních. Pokud by Žalobce podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti dříve, mohl by Žalovaný vydat rozhodnutí, kterým by odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Vzhledem ke správné taktice Žalobce a správnému časování jeho úkonů pak Žalovanému nezbude, než napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit z důvodu promlčení.

6. Tvrzení Žalovaného, že Žalobce byl informován o tom, že předmětné rozhodnutí nabylo právní moci lze pak napadnout analogií k argumentaci Žalovaného tím, že se také SO1 mohl v obsahu zásilky zmínit zmýlit a nic o nabytí právní moci neoznamovat. Žalobci je z jeho činnosti známo, že správní orgány mu (a nejen jemu) neustále zasílají písemnosti, které jsou plné chyb, nepravd, lží a naprostých nesmyslů. Viz například Žalovaným zmíněný odkaz na webovou stránku, kde se Žalobce těmito přešlapy správních orgánů baví a chlubí se jimi.

Krom toho Žalovanému bylo (v žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti) následně Žalobcem sděleno, že předmětné rozhodnutí právní moci nenabylo a to z toho důvodu, že proti němu podal včasné a přípustné odvolání vč. doplnění v souladu s § 37(4) SprŘ.

7. Tvrzení o nestandardním vyjadřování Žalobce Žalovaný nijak neupřesnil a už vůbec neprokázal.

8. Účelem Žalobce je pochopitelně uplatnění jeho práv a nikoli zneužití práva. Žalovaný sice tvrdí opak, ale žádným způsobem toto není schopen prokázat.

[solaris]

V bodě 3 je prohozen Ž a Ž.

Úplně nevím, jestli je potřeba mít tam body 4 a 5 o taktice a boji.

[fu]

vyvratitelna domněnka správností údajů?

[hh]

Vyjádření trochu učešu, ale pořád mi není jasné, jaký byl osud multipodání obsahujícího mj. potvrzení e-mailem podaného odvolání. Z toho, co zde bylo zveřejněno, jsem měl dojem, že SO1 s tím neměl problém - netuším, co udělal se zbytkem multpodání, ale minimálně účinek potvrzení e-mailového odvolání mu přiznal a takto to postoupil SO2 (MD). A teprve MD přišlo s tím, tam potvrzení není, a vrátilo to SO1 bez formálního vyřízení (protože podle jejich hodnocení nebylo vůbec odvolání podáno).

Všechno by dávalo smysl, pokud by MD otevřeně a konzistentně zastávalo stanovisko, že multipodání jako celek je zneužitím práva a proto se k němu nepřihlíží. Akorát, že tohle zatím v žádném dokumentu, který se tu objevil, není, nějaké náznaky jsou v rozhodnutí o žádosti o opatření proti nečinnosti. Čekal jsem, že se konečně něco dozvíme z vyjádření k žalobě, ale je to ještě větší mlha než dosud, teď najednou píšou, že potvrzení ve spisu není, a radí žalobci, že měl reklamovat zásilku, která ale podle všeho normálně byla doručena a je součástí spisu ...

Nebo mi něco uniká?

[Číkus]

solaris> Díky, opraveno.

fu> Děkuji za nasměrování.

hh> Děkuji, za učesání budu rád. V tomto případě dopis úplně ignorovali, mluvíte asi o kauze Jihlava, kde SO1 předal odvolání k SO2 a SO2 to nepovažoval za odvolání.

[Číkus]

Mám v plánu repliku posílat v pátek (11.12.2020) dopoledne, máte někdo nějaké připomínky/komentáře? Děkuji.

[Grave]

bod číslo 6
...obsahu zásilky zmínit ... ?
... obsahu zásilky zmýlit ...

[Číkus]

Replika, verze 1.