Vaše situace má 2 jednoduchá řešení:
1) Odmítněte dědictví po otci - tím ztratíte způsobilost být účastníkem pozůstalostního řízení po dědovi, protože podle § 110 ZŘS jsou účastníky ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici, což někdo, kdo po jediném potenciálním dědici dědit odmítl, jistě není. Účastníkem pak zůstane pouze stát (reprezentován ÚZSVM) a zřejmě mu předmětný pozemek i připadne, protože odmítnout dědictví stát nemůže, a starost o to, jak přesně se to stane, jestli to soud resp. notář zvládne v jednom kole, nebo bude třeba otevírat i pozůstalostní řízení po otci, to už nebude vaše starost.
2) Nevěřte ničemu, co se dočtete někde na internetu (včetně výše uvedené rady) a sežeňte si advokáta - tohle je sice neobvyklý, ale právně nikterak složitý případ, tedy by to ani nemuselo být drahé. Případně můžete risknout i to, co vám nastínil notář, tedy odmítnout dědictví jak po otci, tak za otce po dědovi. Sice mi na takovém scénáři nedává pár věcí smysl, ale nezdá se, že by v tom bylo skryté nějaké riziko pro vás, konečný výsledek by měl být stejný.
K dodatečnému dotazu - notář vás do hladomorny jistě nedá, mohl by vám teoreticky uložit pořádkovou pokutu. Každopádně na vašem místě bych zvažoval jen dvě možnosti - buď bez advokáta udělat to, co vám bylo naznačeno (dvojí odmítnutí) nebo se s advokátem pouštět do potenciálně konfliktních akcí.