Dobrý letní podvečer ve spolek,
mám jednu hezkou filozofickou úvahu, která by možná mohla zahýbat stojatými vodami řešení a kasírování SprDele tak, jak jsou výběrčí odpustků doposud zvyklí.
narazil jsem zde na jednu notně fousatou diskuzi ohledně místa spáchání správního deliktu. Je z doby před vydáním 250/2016, který měl/má sjednotit řešení přestupků na jedno místo a vyparát tento aspekt ze všech ostatních zákonů, kde se to opakovalo.
Princip:
1) u přestupku řidiče je obvykle velmi přesně známo místo jeho spáchání, tudíž se snadno dovodí místně příslušný správní orgán, který jej řeší a jehož úřad je též příjemcem pokuty.
2) u přestupku provozovatele se správní orgán může jenom domnívat, kde se provozovatel nacházel, když řidič jím provozovaného vozidla páchal přestupek. PřesZ říká, že pokud místo spáchání přestupku nelze určit, tak se za místně příslušný orgán bere ten, který je v místě trvalého bydliště pachatele (zjednodušeně)
Konkrétní dikce paragrafů je takováto:
PřesZ - 250/2016
§ 62
Místní příslušnost
(1) K řízení je místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu byl přestupek spáchán.
(2) Nelze-li místní příslušnost správního orgánu určit podle odstavce 1 nebo byl-li přestupek spáchán v cizině a podezřelý z přestupku je státním občanem České republiky nebo osobou bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, je k řízení místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu podezřelý z přestupku má nebo naposledy měl trvalý pobyt.
ZPPK - 361/2000
§ 125f
Přestupek provozovatele vozidla
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností přestupek podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, a
Když se na tu situaci podívám jednoduše, tak bych mohl říct, že v tomto případě je ZPPK lex specialis, takže se ustanovení v PřesZ nepoužijí.
A nejspíš to tak mohlo platit, protože zprasek s. zmr. Humla se vlepil do zákona docela nekoncepčně. Jenže to bylo za platnosti původního 200/1990.
Ale přece v čase pak přišel nový přestupkový zákon, který měl to řízení sjednotit a hlavně vytknout všechny přestupkové věci z ostatních zákonů do jednoho místa, takže ta vazba specialis a generalis by zde již s novým PřesZ neměla být aktuální...
Jak to tedy vlastně je?
Platí, že PřesZ je lex generalis, ač je mladší, než ZPPK, který je v § 125f lex specialis, ale v jiných přestupcích se zase pojede podle PřesZ ?
Anebo je toto solidní kladivo na Sprdel u přespolních pachatelů, protože je šance, že jejich sprdele se budou řešit u nich doma?
Díky za názory