Nemůže to někdo přeložit do normální lidské řeči a hlavně podstatně zkrátit?
Šlo o parkování na chodníku.
Provozovatel označil komu auto půjčil. Ten označil osobu blízkou. Úřad to hodil na SPRDEL.
Provozovatel se domáhal zrušení rozhodnutí z důvodu:
1. Místo nebylo správně označeno.
2. V rámci SPRDEL označil řidiče a když ten odkázal na osobu blízkou tak úřad se už dál nesnažil získat jiné důkazy.
3. Nenaplnění formálního znaku protože osobu před zapůjčením auta poučil o nutnosti dodržovat pravidla provozu. (Tady se provozovatel mohl hájit důrazněji.)
Soud k tomu konstatuje:
0. Žaloba opakuje stejné námitky jaké už byly vznesené v řízení. (To je vždycky problém protože soud nedělá znovu to řízení, ale posuzuje jestli úřad vedl řízení v rámci zákona.)
1. Žádné označení nebylo potřeba protože zákaz parkování na chodníku jasně vyplývá ze zákona o silničním provozu.
2. Podle soudu v dané situaci (provozovatel označí další osobu a ta se odvolá na osobu blízkou) nebylo získání dalších důkazů reálné a úřad postupoval přiměřeně.
3. Soud dovozuje odpovědnost za SPRDEL na základě nedbalosti nevědomé. Bylo na provozovateli zvážit jestli auto půjčuje dostatečně spolehlivé osobě.
Podstatný je bod 3. Ten to chtělo víc vyargumentovat. Protože jestli tenhle výklad projde tak půjčením auta jako provozovatel přebíráte odpovědnost za veškeré přestupky a nemáte možnost se bránit.