To jste slyšel špatně:
Zákon 168/1999 Sb. - § 6 odst. 2):
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému
a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením,
b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,
c) ušlý zisk,
d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem,
Dále např. viz. 25 Cdo 3521/2006 z 11.12.2008 - Rozsudek Nejvyššího soudu
citace: Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla má zásadně pokrývat co nejširší okruh újem, které vzniknou v souvislosti s dopravními nehodami, aby jednak poškozenému byla poskytnuta možnost dosáhnout odškodnění, jednak aby i provozovatel vozidla mohl využít dobrodiní pojištění odpovědnosti za škodu vyvolanou relativně nebezpečnou činností, jíž je provoz silničního motorového vozidla. Na druhé straně však nejde o pojištění absolutní či všezahrnující, čemuž odpovídá pozitivní taxativní vymezení nároků, které jsou touto formou pojištěny; to je doplněno vymezením negativním v ustanovení § 7, které naopak výslovně vyjmenovává případy, na které se pojištění nevztahuje. Konečně je tu i limit výše pojistného plnění, který doplňuje závěr o tom, že pojistné plnění je pojišťovna povinna poskytnout jen za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem č. 168/1999 Sb. Je proto správný závěr odvolacího soudu, že ne každá škoda (újma) vzniklá zvláštní povahou provozu motorového vozidla, za kterou odpovídá provozovatel či řidič, se odškodňuje prostřednictvím pojistného plnění, resp. že pojišťovna je povinna za odpovědnou osobu plnit poškozenému pouze tehdy, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky.
Některé příklady tzv. "nelikvidních škod":
- storno zájezdu poškozeného, který utrpěl újmu na zdraví (protože toto nepatří mezi nároky na náhradu újmy na zdraví dle NOZ)
- poplatek za odhlášení zničeného vozidla z evidence vozidel
- náklady právního zastoupení poškozeného v trestním řízení proti pojištěnému
- leasingový vztah - sankce za předčesné ukončení leas. smlouvy při totální škodě - tedy poplatky, ušlý zisk leasingovky, který účtuje nájemci - souhrnně "závazky nájemce v případě zničení předmětu nájmu" - viz NS 25 Cdo 267/2005 z 29.3.2007
- úklid znečistěné komunikace po DN - trosky, provozní kapaliny apod.
- ztráta bonusu na straně poškozeného (dojde-li k plnění i z pojištění HAV - havarijného)
Naopak - pokud byste si půjčil vozidlo, měl byste nárok na půjčovné až do doby, kdy byste obdržel plnou částku pojistného plnění - tedy kdy byl váš nárok odškodněn. - viz. ÚS 3831/17 z 24.7.2018 - dříve hrazeno do okamžiku, kdy se poškozené dozvěděl, že nastala tzv. "totálka".