Budiž každému varováním. Strážníci lžou, jak když tiskne a nevěřte jim ani nos mezi očima.
Začalo to velmi nenápadně. Do naší firmy byl přivolán servisní technik p. Dlouhý, aby provedl neodkladnou opravu. Ten souhlasil, ačkoli ležel doma s chřipkou. Když dorazil do firmy, měl teplotu a vypadal bídně. Svoje auto zaparkoval na místě, které sice nebylo parkovištěm, ale neleželo na veřejné komunikaci a jeho auto tam nikomu nepřekáželo. Uvědomělý místní občan zavolal MP a ta nasadila na vozidlo botičku, kterou p. Dlouhý po svém návratu našel.
Šel jsem náhodou okolo a rozhodl jsem se to vyřešit. Bohužel, v situaci jsem nebyl svým pánem, veškerá rozhodnutí přináležela p. Dlouhému, neboť šlo o jeho auto, jeho delikt a v neposlední řadě jeho peníze, pokud by dostal pokutu.
Argumentace dostavivších se strážníků nedalekou dopravní značkou "zákaz zastavení" vzala záhy za své, jelikož vozidlo stálo mimo komunikaci. Nicméně městapo se nevzdalo a přišlo pohotově s dalším argumentem, totiž že vozidlo neoprávněně zabírá veřejné prostranství. Požadoval jsem po městapákách, aby doložili výpisem z katastru nemovitostí, že se skutečně jedná o veřejné prostranství a je v majetku města, což nebyli schopni a argumentovali tím, že tam již rozdali mnoho pokut a že to je jistě nějak podchycené.
Nicméně pan Dlouhý to chtěl mít za sebou a zacvakal 200 Kč cash.
Kdyby pan Dlouhý setrval a poslal to do správního řízení, zjistilo by se, že dané místo není veřejným prostranstvím. Městapáci lhali, jako když tiskne. Místo, kde stálo auto pana Dlouhého, totiž má majitele - právnickou osobu. Majitel přístup osob a vjezd aut na svůj pozemek nijak neomezil, nadto tam platí zákon č. 361/2000 Sb. jako kdekoli jinde. Z toho vyplývá:
1. Majitel pozemku, pokud na něm strpí provoz cizích vozidel, může jejich provoz usměrnit dopravními značkami, samozřejmě za předpokladu dodržení všech právních předpisů týkajících se místní úpravy silničního provozu. Tedy, pokud by si parkování na svém pozemku nepřál, např. osadit značky.
2. Protože značky nebyly osazeny, platí obecná ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. týkající se zastavení a stání. Pan Dlouhý by porušil tento zákon, kdyby např. parkoval na veřejné zeleni, parkoval před výjezdem, stál na silniční vegetaci, jeho vozidlo bylo překážkou silničního provozu apod. Nic z toho nenastalo.
3. Neoprávněný zábor veřejného prostranství, i kdyby k němu došlo, není přestupkem v režimu zákona č. 361/2000 Sb. a nelze na něj podle mého názoru aplikovat ustanovení o správním deliktu fyzické osoby, takže lze neomezeně využít práva nevypovídat a nechat městapo, aby bezpochyby dokázalo, kdo vozidlo na místo postavil.
4. Veřejné prostranství je veřejným bez ohledu na vlastnictví, nicméně místní vyhláška omezuje pouze užívání veřejného prostranství v majetku města. Zábor veřejného prostranství tedy nastal, ale nebyl neoprávněný
Jak tedy z výše uvedeného plyne, kdyby p. Dlouhý s pokutou nesouhlasil, tak by jí ani nedostal. Tento případ se tak stane jedním z těch 60% přestupků, za které je udělen postih v rozporu s právem.