Aktuální situaci čtu takto. SO2 si myslí, že potvrzující odvolací rozhodnutí řádně (fikcí) doručil, vrátila se mu od pošty dodejka, podle ní vyznačil na svém rozhodnutí doložku právní moci a prvostupňový spis včetně jednoho stejnopisu odvolacího rozhodnutí vrátil SO1. Někdo zároveň vyznačil doložku PM na stejnopisu potvrzeného rozhodnutí SO1 ve spisu (podle § 75 SprŘ by to měl udělat sám SO2, v reálu se na to občas vykašle a doložku si tam vyznačí až SO1 po vrácení spisu podle doložky na rozhodnutí SO2, ale to není podstatné).
Klíčové je, že podle nikým nezpochybňované judikatury (např. RS NSS 2 As 141/2015-37) samotná doložka právní moci je ryze evidenčním úkonem, nejde o samostatné rozhodnutí (ani deklaratorní, natož pak konstitutivní povahy), nemá žádný vliv na to, kdy skutečně daný správní akt nabyl PM. Pro další postup není tedy nutné a vlastně ani možné přímo proti doložce PM nějak brojit. Pokud s SO1 proběhla neformální komunikace v tom duchu, že vy jste je upozornil, že rozhodnutí není v PM a oni reagovali, že je to nezajímá, samo o sobě to nic nemění a vám to dává do budoucna drobnou výhodu. BTW, co přesně jste jim ohledně neexistence exekučního titulu sdělil?
Další postup závisí na tom, jak daleko je do promlčení. Můžete zaplatit, počkat a pak reklamovat přeplatek. To asi půjde ztuha, protože SO1, ze kterého to budete páčit, si pořád bude trvat na té PM a vy budete muset vyvolat nějaké řízení, ve kterém je či jiný orgán donutíte to zkoumat. Nebo můžete počkat na formální vymáhání, proti exekučnímu příkazu namítnout nepravomocný titul, ale to taky nebude bez práce (a navíc jak píšete, do této fáze to i z jiných důvodů dostat nechcete). Poslední racionální možností je odkrýt karty, tj. řešit to hned ještě před vymáháním (což zhruba odpovídá tomu doporučení od SO1 „obrátit se na KÚ“), pokud ale odpovědnost mezitím neprekludovala, tak pořád může KÚ to již vydané rozhodnutí doručit správně do DS a rozhodnutí sice nabyde PM později, ale ve finále si nepomůžete.
