Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[hh]

gumidos: Pokud radar (nebo třeba digitální měřák) ukáže nějaké číslo, např. 156 km/h nebo 14,88 mV, tak naměřená hodnota je toto číslo, nikoliv interval [155.5, 156.5]. Chyba zaokrouhlení na nejméně významný digit, stejně jako chyba čtení analogové hodnoty AD převodníkem, je s ostatními chybami zahrnuta do celkové nejvyšší dovolené chyby 3 km/h resp. 3 %.

V tomto dílčím sporu má jednoznačně pravdu Neridic.

edit gumidos: Hypoteticky by také šlo, aby fízl provedl měření v tzv. kalibračním modu, kdy je zobrazena rychlost v 0,1 km/h a naměřil např. hodnotu 72,8 km/h. V takovém případě by po odečtení chyby 3km/h bylo "postaveno na jisto", že vozidlo jelo rychlostí nejméně 69,8 km/h, nikoliv 70 km/h. Případně má Neridic pravdu i v druhé věci - k zaokrouhlování "chyby nahoru" není žádný důvod .

[gumidos]

Bylo by dost nesmyslné, kdyby k zaokrouhlení na celé kilometry (aniž řešíme způsob zaokrouhlení) nedošlo, přestože je zjevně i vlastní zobrazená hodnota rychlosti nějakým způsobem "zaokrouhlena". Úřad by se s vámi hádal o desetiny, přestože by nebyl schopen ve shodných jednotkách doložit i podklad pro výpočet. Zaokrouhluje-li se skutečně vždy nahoru, pak např. změřené rychlosti 100 a 101 km/h vykazují shodnou "skutečnou" rychlost 97 km/h. Ten postup má v hraničních hodnotách, kdy se "láme" hranice různých přestupků, nebo dokonce jde o zákaz činnosti u vysokého překročení rychlosti, podle mě bílé místo, aniž by to návod k obsluze přístroje řešil.
Správní orgán k zaokrouhlení nutit nemusíme - měl by sakramentsky pečlivě zdůvodnit, proč by se od manuálu chtěl odchýlit, kdyby takovou snahu měl.
Končím téma - zkusím průzkum bojem a dotaz dle 106.

[hh]

Že k zaokrouhlení dojde nikdo nepopírá, ale nějak moc nechápu, co je podstatou vašeho tvrzení. Radar ukáže 101 km/h (je hezké, že interně to možná má změřené přesněji nebo že dokonce má i nějaký servisní/kalibrační režim, ve kterém ukazuje desetiny km/h, v ostrém schváleném režimu prostě ukazuje celé km/h).

Z podmínek schválení a ověření pak plyne nutnost odečíst 3 km/h resp. 3 %, z naměřené hodnoty. Následné zaokrouhlení výsledku dolů už zpravidla nemá právní účinky, protože nevím o tom, že by v nějakém právním předpisu byla hranice přímo či nepřímo zmíněna tak, že by se lámala např. na 97,5 km/h (dokonce i bulharská konstanta 1,7 z judikatury o principu omezené důvěry vede k celému číslu, jelikož zákonné limity jsou násobky 10). Tedy při zobrazení 100 km/h mám prokázáno, že řidič jel alespoň 97 km/h, při 101 km/h jel nejméně 97,97 km/h, což si klidně můžu pro účely trestání zaokrouhlit taky na 97 km/h, protože desetiny o právní kvalifikaci nerozhodnou a výši pokuty na haléře podle toho asi taky počítat nebudu. Nemohu ale zaokrouhlit na 98 km/h, to by odporovalo jak formálně tomu metrologickému schválení, tak materiálně principům prokázání skutku mimo rozumnou pochybnost a in dubio pro reo.

[gumidos]

Podstatou mé snahy je zpochybnit tvrzení úřadu u hraničních rychlostí, kdy se láme kvalifikace přestupku. Tedy dosáhnout toho, že u naměřených rychlostí 53/73/93 km/h nebylo prokázáno dosažení rychlosti 50/70/90 km/h po odpočtu 3 km/h, ale pouze 49/69/89 km/h. To je celé.

[hh]

Podstatou mé snahy je zpochybnit tvrzení úřadu u hraničních rychlostí, kdy se láme kvalifikace přestupku. Tedy dosáhnout toho, že u naměřených rychlostí 53/73/93 km/h nebylo prokázáno dosažení rychlosti 50/70/90 km/h po odpočtu 3 km/h, ale pouze 49/69/89 km/h. To je celé.

To nelze. Bavíme-li se o povolené 50 v obci, tak naměření 53 je OK, znamená to, že řidič jel nejméně 50 km/h (včetně), a protože zákon připouští jet nejvýše 50 km/h (včetně), nebylo porušení pravidel PPK prokázáno (radar by musel ukázat aspoň 54). 73 na displeji už ale bude střední překročení rychlosti, protože je prokázáno, že řidič jel nejméně 70 km/h (včetně), ale i ten nejpříznivější stav, tj. 70 km/h přesně, už naplňuje skutkovou podstatu překročení „o 20 km/h a více“, 93 km/h dtto.

[pk202]

Podstatou mé snahy je zpochybnit tvrzení úřadu u hraničních rychlostí, kdy se láme kvalifikace přestupku. Tedy dosáhnout toho, že u naměřených rychlostí 53/73/93 km/h nebylo prokázáno dosažení rychlosti 50/70/90 km/h po odpočtu 3 km/h, ale pouze 49/69/89 km/h. To je celé.

Mrkněte se znovu sem : https://www.30kmh.cz/index.php?topic=6576.msg71518#msg71518 vezměte si kalkulačku a pochopíte, že to zaokrouhlování nemá žádný smysl.
Co se týče "vnitřního měření", tak vzhledem k tomu, že metrologové vlastní hlavou zaručují toleranci +-3 Km/h od údaje na displeji, tak je jasné že odečtu-li tuto toleranci od zobrazené hodnoty, pak je na jisto postavené, že vozidlo jelo MINIMÁLNĚ touot rychlostí. Odečítat ještě jednotku nedává žádný logický smysl. 

[fu]

Podstatou mé snahy je zpochybnit tvrzení úřadu u hraničních rychlostí, kdy se láme kvalifikace přestupku. Tedy dosáhnout toho, že u naměřených rychlostí 53/73/93 km/h nebylo prokázáno dosažení rychlosti 50/70/90 km/h po odpočtu 3 km/h, ale pouze 49/69/89 km/h. To je celé.

Nelze bez zpochybneni CMI o stanovenem meridle, proste SO se musi ridit tim co schvalil CMI a CMI overil, ze to co vydal plati.

A uvedomte si konecne, ze zadna jedna merena hodnota neexistuje, jak  se Vam v dobrem snazil zjednodusit hh.

Mate tam nejaky Y hodnot(kdyz to je antena tak asi napeti, vzorkovaci frekvenci -> AD prevodnik) s presnosti treba na setiny(!) ze kterych odfiltrujete nejake odrazy pokud jich neni moc(pokud je vyhodite chybu, kde sw) opet neznamym principem urcite nejpravdepodobnejsi rychlost (arit. prumer, median, integrace etc.), ze zbylych hodnot dostanete nejakou pomerne slusnou hodnotu opet v setinach, protoze obvykle neni duvod zpresnovat. Fizlovi zobrazite nejako hodnotu a to je cele.

Pak se podivate cim meri ridic - tedy odometr, ktery ma definovanou presnost(-10,0) podminene podmerovani, jake chyby se muze dopostit obsluha pri odectu max. hodnoty a z toho vam vypadnou ~3%.  Pokud by ridic mel odecitat presnou hodnotu, neni schopen pri obsluze odecist hodnotu v lib. intervalu presneji nez +-5km/h, pokud je rozestup hodnot 10 km/h.

Tedy 3% rozhodne nejsou chybovost stanoveneho meridla, protoze v zahranici se stejny vyrobek dosahuje jine presnosti 1-5% dle vyrobce co jsem zatim videl. 1% jsem videl v nemecku a nemci nejsou zrovna ti, co by neco podcenili.

Velice prosim, uz tu debatu o zaokrouhlovani ukoncete,  nez tomu nekdo uveri.
Je nesmyslna, protoze je  postavena na nesmyslnych predpokladech, bez elemantarni znalosti problematiky - az na cestne vyjimky.

[hh]

edit gumidos: Hypoteticky by také šlo, aby fízl provedl měření v tzv. kalibračním modu, kdy je zobrazena rychlost v 0,1 km/h a naměřil např. hodnotu 72,8 km/h. V takovém případě by po odečtení chyby 3km/h bylo "postaveno na jisto", že vozidlo jelo rychlostí nejméně 69,8 km/h, nikoliv 70 km/h.

Komunikace formou editace příspěvku spoludiskutéra je zajímavá, ne že by mi to vadilo, ale všimnul jsem si toho jen náhodou ...

Co hypoteticky popisujete by taky nešlo. Především takto fízl měřit nemůže, protože nedodrží metrologické podmínky. Kdybychom od toho odhlédli a vyhodnotili měření proti stejně stanovené chybě (3 km/h resp. 3 %), tak není vůbec nic paradoxního na tom, že obě metody můžou vést k jinému závěru o spáchání či právní kvalifikaci přestupku, a to oběma směry. Celá metoda je v podstatě statistický test, kde nulovou hypotézou je, že řidič nepřekročil naměřenou rychlost po korekci (zde např. 70 km/h), hladina významnosti by měla být volbou parametrů (3 km, 3 %) nastavena na nějakou akceptovatelnou hodnotu hluboko pod 1 % (chyba I. druhu znamená odsouzení nevinného) - ponořením se do análů ČMI by se možná dalo zjistit, kolik to je přesně či jak k tomu dospěli (i když se obávám, že jde nejspíš o tradiční pravidlo 3s, když u schválení píšou, že průměrná chyba má být pod 1 km/h - což by znamenalo úroveň zhruba α = 0,002). No a pokud si ten test upravíte tím, že v radaru změníte zaokrouhlování, tak jste zkrátka místo původního testu T1 zkonstruoval nový test T2 (pravděpodobně vzhledem k vyšší přesnosti s o chlup lepší hladinou významnosti i silou testu), a z podstaty statistického testování se může zcela běžně dít, že při platnosti alternativní hypotézy (faktickém překročení 70 km/h) bude nulová hypotéza zamítnuta někdy jen T1, jindy jen T2.

Kdybyste chtěl test upravit tak, aby při zaokrouhlování na desetiny dával stejnou hladinu významnosti jako původní test (tj. generoval stejné množství falešně usvědčených), tak byste musel jít dolů s kritériem 3 km/h. Výsledný test by pak měl ještě o něco vyšší sílu, tj. menší beneficium pro přestupce (menší pravděpodobnost chyby II. druhu, tj. nevyvrácení nulové hypotézy v případě, že neplatila). Vzato statisticky je tedy výhodné, pokud radar zaokrouhluje hrubě.