Souhlasím s vámi. Pokud si úřad optimalizuje úkony tak, že spojí oznámení o dokazování mimo ÚJ s výzvou podle § 36, a účastník práva podle § 36 využije, tak by si měl SO pohlídat, aby už spis do vydání rozhodnutí nijak nedoplňoval, alespoň tedy ne o věci, o které se následně v rozhodnutí opírá. Není povinností účastníka si toto hlídat či si cokoliv domýšlet, zejména dostavil-li se v určeném čase. Ukáže-li se později doplnění nezbytné, je nutné zároveň poslat novou výzvu.
Problém vidím jinde, postupně se začíná prosazovat názor, že formální procesní provedení důkazů listinami založenými ve spisu není ve správním řízení nutné, že z nich může SO při rozhodnutí vycházet bez dalšího (samozřejmě za předpokladu, že měl účastník možnost se s nimi seznámit a vyjádřit se k nim). Chce-li ale SO postupovat podle tohoto názoru, neměl by lavírovat, tj. např. oznamovat dokazování podle § 51, sepisovat z toho nějaký protokol atp. Sekundárně je pak problém v tom, že i když je doplnění protokolu po seznámení se s podklady jednoznačně vadou v řízení, nemusí být automaticky posouzena jako vada, která měla vliv na správnost či zákonnost rozhodnutí - § 89(2) SprŘ.
Bez ohledu na teoretické názory, vy to samozřejmě v odvolání musíte rozmáznout jako zásadní vadu. Judikatury na podporu striktního dodržení principu zakotveného v § 36, tedy že nelze bez vědomí účastníka použít nic, co se do spisu dostalo po využití daného práva, je hafo, určitě je k dohledání zde na fóru, případně v databázi na
www.nssoud.cz. Kdyby v tom protokolu bylo něco konkrétního, tj. nešlo jen o formální rekapitulaci listin a konstatování, že byly přečteny, ale bylo tam třeba i uvedeno, jak je SO hodnotil, co z nich zjistil atp., bude vaše argumentace o hodně silnější, protože to je jasně nová věc, na kterou jste nemohl reagovat (je rozdíl mezi např. pouhou fotkou založenou do spisu a konstatováním OÚO, co má z té fotky za prokázané).
