Posledni tri tydny ty kontroly nejak flakaji, kde jsou ty doby, kdyz hlidali jen tri okresy, ale na kazde ceste. V momente, kdy je mi jedno (jedu jinudy nebo prijedu na stejnou kontrolu za minutu s jinou historkou) se mi osvedcily nasledujici veci, ale neda se to zobecnit, zalezi na momentalnim stavu opicaka.
Sluzebni prukaz, jaky ukon vykonavate, pouceni, potvrzeni o provedeni ukonu, zduvodneni odmitnuti atd.
Vymluvy, kdy je na prvni pohled videt, ze si delam srandu, mam v aute bibli, suchou housku pro zviratka, rozbitou botu na opravu.
Naprosta ignorace dokud nezacne intenzivneji busit na okno, radio nahlas, na okno nahodne prikladany doklady, smlouvy, prohlaseni.
Prosba o kontrolu technickeho stavu vozidla a povinne vybavy, abych se citil bezpecne.
Na jakoukoli otazku odpovidat "dobry den" tak dlouho, dokud opicak taky nepozdravi.
Ucel cesty "jedu domu" a pritom se prokazat jen ridicakem.
Otazky, jestli je to bavi a jestli je lide nepovazuji za nejake sproste slovo.
Pootevrene okenko, ale naproste mlceni, po vyzve jen ukazana obcanka.
V pripade nalehani na cokoli do ruky otazky, zda maji ciste ruce/rukavice. Pak jen prosba, at to hodi do auta, ze se toho nebudu dotykat, tak se prenasi covid.
Dal bych si rizek a pivo. Trapne ticho. Anebo ne, dve piva. S touto odpovedi na ucel cesty jsem zatim mel nejvetsi uspech.
PS: K memu uzasu jsem v poslednich tydnech ani jednou nedychal a nelizal.
