Jak moc je košér řešit námitku podjatosti, kde ještě nebylo rozhodnuto nebo nebylo zasláno v rozhodnutí v případě vůči, kterému byla ta podjatost směřovaná?
Účastník řízení uvádí, že je vůči němu, jako obviněnému, vedeno správní
řízení ve věci údajného spáchání přestupku, za který se dle zákona č. 361/2000 Sb, o provozu na
pozemních komunikacích ukládá sankce v podobě pokuty. Pokuty vybírá orgán, který jej uložil. Příjem
z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Příjem z pokut je
tedy příjmem magistrátu města **, a tudíž jsou oba jím jmenovaní, přímo hmotně zainteresováni
ukončit správní řízení co nejrychleji, aby ho uznali vinným a uložili mu pokutu, neboť to pro chod úřadu
znamená přímé finanční obohacení. Z tohoto důvodu mají, jak účastník řízení dále uvádí, jím jmenovaní,
s ohledem na svůj poměr k věci takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jejich
nepodjatosti ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 správního řádu.Správní orgán po vyhodnocení námitky podjatosti
uvádí následující, dle ustanovení § 14 odst. 2 správního řádu „účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby,
jakmile se o ní dozví. K námitce podjatosti se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl,
ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil“.
K tvrzené podjatosti správní orgán uvádí, že se jedná o námitku zcela zjevně opožděnou, jelikož již
v okamžiku, kdy si účastník řízení převzal z datové schránky rozhodnutí v příkazní řízení prokazatelně
věděl, že ve věci bude činit úkony oprávněná úřední osoba Mgr. Bc. **. Ačkoliv se tedy
dne ** osobně dostavil k nahlédnutí do spisu a pořídil si kopie spisu, tuto námitku nevznesl. Tato
nebyla uplatněna ani následně v písemném vyjádření **, jehož měl být na základě plné
moci k zastupování zmocněncem, ani posléze podaným odporem proti příkazu ze dne **.
Námitka podjatosti byla vznesena, až na základě doručené písemnosti, vyrozumění před vydáním
rozhodnutí, tedy téměř dva měsíce poté, co se účastník řízení dozvěděl, že ve věci bude vést řízení
oprávněná úřední osoba Mgr. Bc. **.
V daném případě se nejedná ani o námitku důvodnou, neboť se nejedná o důvod dle ustanovení § 14 odst.
1 správního řádu. V námitce podjatosti není uveden žádný poměr oprávněné úřední osoby, ani vedoucího
oddělení Bc. ** k věci samé, ani k osobě účastníka řízení.
Uložená sankce je příjmem obce, kterou obecní úřad v rozhodnutí o příkazním řízení uložil, tato je však
stanovena zákonem a není důvodem k námitce podjatosti úřední osoby.
Nesouhlasí-li účastník řízení s procesním postupem správního orgánu, může se nápravy domáhat
opravnými prostředky, nikoli námitkou podjatosti. Účastník řízení tak zpochybňuje samotnou právní
úpravu, avšak pokud by bylo jeho námitce přisvědčeno, nemohla by přestupky projednat dle zákonné
úpravy žádná oprávněná úřední osoba.
Autor
Téma: Řešení námitky podjatosi v rozhodnutí (Přečteno 2108 krát)