Nevím z hlavy, reagoval jsem jen na tu bulvárně pojatou zprávu, která se tvářila, jako by rozhodování o činu, kde klíčovou roli hraje konsensuální násilí a možný skutkový omyl některého z aktérů ohledně souhlasu toho druhého, bylo nějaké novum.
Jinak v obecné rovině - pokud by dominant postupoval tak, že by stopku znemožnil uplatnit (např.
ad absurdum by stopka byla nějaké slovo, ale dotyčná by dostala roubík), není co řešit. Pokud by (bez ohledu na stopku) způsobil trestněprávně relevantní ublížení na zdraví (srov. § 122 TZ), též není co řešit (takovou věc ani souhlasem krýt nelze, viz § 30(3) TZ, pokud by se k tomu OČTŘ nějak dostaly, tak by pachatele mohla od stíhání chránit leda absence souhlasu podle § 163 TrŘ). Ve zbylých případech, tedy akce neměla následky, které by samy o sobě bez ohledu na ne/souhlas naplnily skutkovou podstatu nějakého TČ, a bottom strana uznává, že stopku sice uplatnit chtěl/a, ale na tom, že k tomu nedošlo, nemá top strana žádnou vinu, by nejspíš na žádné stíhání nedošlo. A pokud ano, tak by se to asi točilo víc kolem toho, co kdo vypověděl a čemu soud uvěřil, než že by bylo potřeba hledat pregnantní právní rozbor
