Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[t4455]

Poškozený byl informován státním zástupcem že podezření z trestného činu odkládá, v odůvodnění chybí naprosto zásadní věci a naopak ještě dělá z poškozeného pachatele, přitom ale nepopírá že se celá věc opravdu stala.

Jakým způsobem se může poškozený bránit aby se celá věc znovu projednala?

V poučení usnesení je uvedeno že stížnost není přípustná

[hh]

Chtělo by to vědět, co přesně bylo dotyčnému doručeno. Pokud by ho SZ považoval za poškozeného a odkládal by TO, tak tam by mu musel doručovat usnesení a byla by možná stížnost, dokonce s odkladným účinkem (§ 159a(7) TŘ). Kdyby šlo jen o vyrozumění oznamovatele (nikoliv poškozeného) podle § 158(2) TŘ, tak by to zase nemělo formu usnesení.

Obecně se proti chybnému postupu OČTŘ v přípravném řízení lze bránit buď stížností, nebo pokud není dostupná (např. z důvodu, že místo řádného postupu, který by stížnost připouštěl, je nějaký úkon činěn jinou formou a stížnost nesprávně vyloučena), může poškozený podat žádost podle § 157a(1) TŘ nadřízenému státnímu zástupci a nemá-li postavení poškozeného, může tamtéž podat materiálně totéž maskované jako podnět k provedení dozoru (§ 174a, § 175).

[t4455]

Podle § 179c odst. 2 písm. c) tr. řádu se o d k l á d á trestní věc podezřelého

Toto usnesení čj. XXXXXX ze dne YYYYYYYY nabylo právní moci dne YYYYYYY. Doložku právní moci připojila dne ZZZZZZZZ XXXXXX XXXXXX.

Víc z toho nelze vyčíst, je tam popsán děj události a paragraf z čeho byl podezřelý podezřen.

Ani podezřelého nepřehodil na přestupek, naopak poškozený je ještě podezřelý z přestupku, asi občanský soužití ale to ještě nepřišlo.

[hh]

Aha, zkrácené řízení. Odložení podle § 179c není žádným jiným typem odložení, pořád jde o odložení podle § 159a, je to třeba chápat jako odkaz (viz též § 179b, kde je řečeno, že se postupuje podle hlavy deváté). Poškozený tak může podat stížnost s odkazem na § 159a(7) - tomu, kdo mu to usnesení poslal (tedy patrně SZ) a klidně paralelně žádost o odstranění závad v postupu SZ podle § 157a(2) - nadřízenému SZ (vadou je nepoučení o možnosti podat stížnost).

[t4455]

Bylo to doručeno od okresního státního zastupitelství, vyhotoveno včera, nabylo právní moci taky včera a dnes byla připojena doložka právní moci a bylo to odesláno poškozenému.

Ta žádost o odstranění závad § 157a(2) se má podat na vyšší státní zastupitelství, to znamená na krajské?

A ta stížnost § 159a(7) přímo na to zastupitelství který to poslalo? Musí to být odůvodněno proč poškozený nesouhlasí s odložením tr. činu?

Co potom bude následovat?

Pokud bude poškozenému doručeno zahájení o přestupku z magistrátu kde už bude jako podezřelý je možnost se nějak odvolat na to že byla podaná stížnost na to usnesení ze státního zastupitelství a bude se podávat stížnost proti odložení toho trestného činu? Musí přestupková komise počkat až to dořeší státní zástupce?

[hh]

Stížnost podat hned a samozřejmě odůvodnit - není třeba právničit, stačí srozumitelně vyložit, proč by neměla být věc odložena, případě proč bylo její odložení chybné či předčasné (nepřezkoumatelnost, chybějící odůvodnění, nedostatečné prověření ...). A ano, stížnost se podle TŘ vždy podává prostřednictvím toho, kdo vydal rozhodnutí, do kterého směřuje, takže zde OSZ.

Žádost na nadřízené SZ, tedy na KSZ.

Co bude následovat se ptejte v delfské věštírně, nejpravděpodobnější je samozřejmě, že to nějakým kreativním způsobem zkusí orgány přikrýt.

Přestupkové řízení poběží nezávisle, navíc je-li předmětná osoba v potenciální trestní věci poškozeným a v přestupkové pachatelem, tak se to ani nijak nepotkává. V rámci řízení ale samozřejmě lze argumentovat, že rozhodnutí OČTŘ není konečné a navrhnout vyčkání na rozhodnutí o stížnostech případně do té doby přerušení řízení.

[t4455]

Stížnost podat hned a samozřejmě odůvodnit

Do tří pracovních dnů od doručeni?

[hh]

Ano, kdyby se SZ netvářil, že do usnesení stížnost dát nelze, byly by to 3 dny (§ 143 TŘ) s posouváním konce podobně jako ve správním řádu (§ 60(3) TŘ). Kvůli nesprávnému poučení by to asi šlo natahovat, ale tím bych to nekomplikoval.

[t4455]

Vše odesláno a následně přijato od KSZ "vyrozumění o přijetí podání k výkonu dohledu"

[t4455]

Zkrácená verze doručeného usnesení poškozenému:

U S N E S E N Í

V trestní věci XXXXXXXXXXX  podezřelého ze spáchání přečinu
XXXXXXXXXXXX, státní zástupce
Krajského státního zastupitelství v XXXXXXXXX  r o z h o d l o stížnosti poškozeného
XXXXXXXXXXXXXXXXXXX, proti
usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v XXXXX č.j. XXXXXXXX ze
dne XXXXXX, kterým podle § 179c odst. 2 písm. c) trestního řádu odložil tuto trestní věc,

takto:

Podle § 148 odst. 1 písm. a) trestního řádu se stížnost poškozeného  XXXXXXXXXXXXXXXXX, proti usnesení státního
zástupce Okresního státního zastupitelství v XXXXX č.j. XXXXXX ze dne XXXXXXX,
kterým podle § 179c odst. 2 písm. c) trestního řádu odložil trestní věc XXXXXXXXXXXXXXXXXXX, podezřelého ze spáchání přečinu XXXXXXXXXXXXXX, zamítá, neboť není přípustná.

Odůvodnění:

Poškozený v této věci následně učinil v jeden den, a to  XXXXXXX, dvě podání, přičemž jedno
označil jako stížnost proti usnesení o odložení trestní věci a doručil ho Okresnímu státnímu
zastupitelství v XXXXX a druhé označil jako žádost o odstranění závad v postupu státního
zástupce a doručil ho Krajskému státnímu zastupitelství v XXXXXXX, když v obou
těchto podáních vyjadřuje svůj nesouhlas se způsobem skončení trestního řízení, tedy
s odložením věci státním zástupcem podle § 179c odst. 2 písm. c) trestního řádu a nedáním
mu možnosti se proti tomuto rozhodnutí bránit stížností.

Podání se posuzuje vždy podle jeho obsahu, a jelikož žádost o odstranění závad v postupu
státního zástupce lze podat pouze do pravomocného skončení přípravného řízení, v tomto
případě právě do doby, než státní nástupce rozhodl o odložení věci podle § 179c odst. 2 písm.
c) trestního řádu, přičemž poškozený považoval nemožnost podat stížnost jako vadu usnesení
a špatný postup SZ, nezbylo státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v  XXXXX, než toto podání posoudit podle jeho obsahu jako stížnost proti napadenému usnesení,
přičemž poškozený sám podal proti napadenému usnesení obdobnou stížnost, kterou však
doručil Okresnímu státnímu zastupitelství v XXXX. Z uvedeného tedy vyplývá, že státní
zástupce Krajského státního zastupitelství v XXXXX rozhodoval o obou podáních jako
o stížnostech poškozeného podaných proti napadenému usnesení státního zástupce Okresního
státního zastupitelství v XXXXXXX.

Jelikož státní zástupce Okresního státního zastupitelství v XXXX uvedenou trestní věc odložil
podle § 179c odst. 2 písm. c) trestního řádu, je nepochybné, že proti tomuto způsobu
rozhodnutí podle § 141 odst. 2 trestního řádu není stížnost přípustná, což je rovněž uvedeno
v poučení u napadeného usnesení. Z uvedeného zákonného ustanovení je patrné, že usnesení
státního zástupce lze stížností napadnout jen v případě, kde to zákon výslovně stanoví,
přičemž právě v ustanovení § 179c trestního řádu, tato možnost stanovena není. Odložení věci
je konečným vyřízením věci. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v XXXXXXX tedy rozhodl, že stížnost poškozeného XXXXX se podle § 148 odst. 1 písm. a)
trestního řádu zamítá, neboť je nepřípustná.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 věty druhé tr.ř.).

[hh]

No jo, nes*ou se s tím při vědomí, že nic jiného než ústavní stížnost už do toho podat nejde.

[t4455]

Ústavní stížnost = poplatky žádné ale advokát povinně, je to tak? 

[hh]

Ano, přesně tak. A výsledkem v 95% případů odmítnutí pro zjevnou neopodstatněnost

[t4455]

Pokud si fízl nevšiml tak skutkový stav věci tu nikdo neřeší, ani jsem nepsal o jakou věc se jedná. Řešíme to že poškozený neměl právo podat stížnost, tudíž byl krácen na svých právech. To že advokátům jde nejdříve o peníze a pak až o výsledek práce je opravdu novinka.

[t4455]

Samozřejmě že byl, i poškozený který figuruje v řízení "stát - pachatel" má svoje práva a jedno z nich je:

§ 159a (7) TŘ

Proti usnesení o odložení věci může poškozený uvedený v odstavci 6 podat stížnost, jež má odkladný účinek.