Tohle je jen velmi částečný patch - i kdyby zafungoval, tak si tím recidivista neuškodí, protože i při rozdělení řízení musí musí SO akceptovat absorpční zásadu. NSS tvrdí, že vedení více řízení je sice vada, která ale za jistých podmínek nemusí mít vliv na zákonnost.
Nejde o návod či dokonce soudem potvrzený postup - v konkrétním případu SO rozhodl separátně o sbíhajících se přestupcích. KS mu to hodil na hlavu komplet s tím, že měl vést společné řízení a nazdar. NSS rozsudek KS potvrdil (kasaci zamítl), ale jen to lehce korigoval v tom smyslu, že samotné (nezákonné) nevedení společného řízení by nemuselo nutně vadit, kdyby se to neprojevilo na výsledku, tj. souběh by byl zohledněn v odůvodnění pozdějšího rozhodnutí a celková sankce by akceptovala absorpční zásadu. Svojí povahou jde jen o akademický názor, obiter dictum - pokus o aplikaci v praxi by narazil minimálně na náklady řízení (porušilo by jejich vícenásobné uložení zásadu absorpce? může je v dalších řízeních SO neuložit s odkazem na § 79(5) SprŘ při absenci žádosti?) a na zákonné dolní meze sankcí (pokud by i minimální zákonná sankce porušila ve výsledku zásadu absorpce, může jít SO pod tento limit, přestože by formálně šlo o nezákonnost ve vztahu k tomu jednotlivému rozhodnutí?).
Nevím o tom, že by to někdo před novelou zkoušel v praxi aplikovat (nepočítám teď případy, kde si s nějakým souběhem nikdo nedělal vrásky, protože obviněný Dezider Lakatoš nic nenamítal). Ostatně sám pan Potměšil, který tak vášnivě na JP obhajuje pro-úřednický náhled na ty dle něj „sporné judikáty“, má jistě lví podíl na prosazení novely, protože i mozkový trust MV zjevně nakonec došel k závěru, že přes 1 As 28/2009 cesta nevede ...
