V tom od p. Nováka: naboření ustálené judikatury = drbanova radost. Zpochybňovat posudek má smysl jenom když jde o hodně, tedy trestný čin vs. přestupek. Za pozornost stojí hned viditelný rozpor protokolu o vyšetření (nejeví poruchy psychosenzomotorických funkcí) s posudkem (vyloučeno bezpečné ovládání vozidla). K dopočtu byl použit jeden odběr a nějaký vzorec se dvěma (bulharskými ?) faktory. Mohl byste mi poslat celý posudek do mailu?
Nabořit judikaturu na které stojí celý systém úřadů,soudů,fízlů a znalců je na hranici sci-fi a nevedlo by to k cíli.
Zpochybnění posudku se nekonalo, nemělo to velkou šanci na úspěch, náklady na právní zastoupení by hravě překonaly hrozící sankci a doba bez řidičáku by se protáhla možná na pár let. Řidičák měl v ruce úřad.
Bylo to 40/2009 Sb. § 274 Ohrožení pod vlivem návykové látky.
Strategie byla 141/1961 Sb. § 307 Podmíněné zastavení trestního stíhání
Doba bez řidičáku tak byla cca 2,5 měsíce.
K poslání není co, kromě slibu a poučení znalce tam je už jen výtah ze spisu (kdy, kde a kdo řidiče zastavil a tabulková hodnota pro drbana konkrétní váhy) K naměřené hodnotě se přičte interval co vypadne znalci z tabulky a z toho usoudí, že v době jízdy to bylo x až y. A jelikož i x i y přesahovaly hranici trestného činu, tak nebylo o čem.
Záznam od doktora je sice v rozporu s posudkem, ale většinu těch kolonek tam nabouchal bez nějakého zjišťování. Prostě dobrý den, proč vás sem přivezli, jméno, bydliště, vyhrňte si rukáv, na shledanou, zpátky do klepet a do auta. Žádné zkoušení rovnováhy ani ničeho jiného se nekonalo - možná proto, že bylo jasné, že to je zbytečné.
