Nicméně se vážně nabízí otázka, zda-li má vůbec správní orgán možnost vznést pochyby, resp. jestli je může náležitě odůvodnit.
Na to jsem již odpovídal výše, nepochybně může. V zákoně je sice jen něco o předložení ZK, ale účelem je (bez jakýchkoliv pochybností) ověření, že vozidlo má platné POV, resp. sekundárně jde o trigger pro případné zahájení řízení o (dočasném) vyřazení z provozu podle § 12(1)(b). Kdyby došlo na lámání chleba, tedy byla by sice předložena originální ZK, nicméně úřad by se nějak dozvěděl, že POV, které měla potvrzovat, již zaniklo, žadatelé by se domáhali dokončení zápisu změn (s odvoláním na doslovnou textaci zákona, tedy že ZK předložili) a úřad by takto rozhodnout nechtěl (tj. buď by žádost rovnou zamítnul, případně by řízení přerušil do doby, kdy buď bude nové POV, nebo vozidlo vyřazeno), tak bych se klidně vsadil, že i přes opravné prostředky včetně soudního přezkumu by takový postup úřadu byl potvrzen.
Kecat může cokoliv, což správní orgán zhusta činí, ale zřejmě na jejich vznesenou pochybnost je relevantní jakákoliv odpověď, vyjma odpovědí: "seru na to a pojištění mít nechci". Takže např. "takto jsme se s původním majitelem dohodli", případně "pojišťovna si nechá pojistné do konce tohoto měsíce a poté předěláme pojistku již na mě, nebudeme těm darmožroutům platit dvakrát.." jsou zcela relevantní odpovědi.
Ano, je-li pojištění platné, tak jakýkoliv úkon žadatele utvrzující tuto skutečnost by měl úředníka uspokojit, samozřejmě za předpokladu, že by neexistovala protichůdná indicie (např. informace o ukončení té smlouvy v evidenci POV) - to by pak muselo proběhnout klasické dokazování. Toť můj náhled, co skutečně mají registry ve svých notách, nevím.
Odst. 2 uvádí pouze stav "bezeškodní průběh" proti stavu "v případě výplaty pojistného plnění". Oba stavy jsou poměrně jednoznačné, ale do polemiky se pouštět nechci.
No zjevně se do ní pouštíte, tak budu jen parafrázovat uvedené výše. Ano, stavy bezeškodní průběh (0) / výplata plnění (1) jsou jednoznačné. Nicméně zákonná úprava přikazuje jen
zohlednit, nezakazuje současné použití jiných vstupů (typicky výše toho plnění, ale klidně i milion dalších parametrů, které pojistitel nashromáždí v průběhu likvidace) a nepřikazuje ani, že by se výsledek vždy v případě 0 musel lišit od případu 1. Jak to přesně pojišťovny dělají by se asi dalo zjistit, ale už to, co uvádíte, tedy že některé používají v průběhu výpočtu jakousi pomocnou proměnnou
bezeškodní doba, která zjevně znamená něco jiného, než by naznačovalo její pojmenování (to by se musela vždy resetovat rovnou na nulu, nikoliv ponižovat o bulharskou konstantu) ukazuje, že kromě výskytu stavu 1 zohledňují i delší historii. A případů, kdy u naprosto tuctové individuální pojistky 1 událost s pojistným nehla ani o korunu, bych ve svém okolí myslím našel dost.
Pokud by algoritmus pojišťovny např. zohledňoval jen vyplacené plnění od nějaké výše (či % pojistnéno), případně ponižoval
bezeškodní dobu o X (kde X může být konstanta, ale taky třeba proměnná závislá na výši plnění), ale funkce převádějící bezeškodní dobu na pojistné by byla od nějaké hodnoty stacionární, nebylo by to v rozporu ani se zákonem, ani s jeho aplikací dozorovým orgánem (ČNB), přestože by to v určitých situacích znamenalo, že pojistník i přes vyplacení plnění nic nepocítí.
Kdyby vás to nějak extra zajímalo, tak bych asi přes svůj kontakt v ČNB mohl sehnat nějaké noty k tomu, jak to vykládají, co už by pro ně znamenalo, že pojišťovna neplní svoji povinnost zohlednit průběh pojištění podle § 3b.
[...] Nadále zastávám názor, že by Sudaler měl bojovat, aby pojišťovna z jeho pojistky neplnila, přestože nakonec pravděpodobně prohraje.
Ano, Sudaler může k tomu zkusit nějak tlačit pojišťovnu, ale za předpokladu, že smlouva mezí ním a pojišťovnou byla platná a vztahovala se na odpovědnost nového provozovatele (jako že patrně ano), tak moc velké možnosti nemá, zejména nechce-li do tohoto „boje“ s nejistým výsledkem nainvestovat ještě víc, než je cena toho škrábance či potenciální zdražení pojistného. Stále jsem přesvědčen, racionální je nedělat vůbec nic, resp. splnit si své povinnosti k pojišťovně (chtějí-li jeho vyjádření k vzniklé pojistné události, tak se pravdivě vyjádřit) a dál to nechat být. Buď se to neprojeví nijak, nebo škodou na pojistném v řádu zhruba těch stovek - jakékoliv investice do advokátů či dokonce soudů, nebo i jen do vlastního času a energie (není-li motivace jiná než ekonomická) se nevyplatí, stejně tak téměř jistě nevyplatí kapitulace spočívající v zaplacení celé škody místo pojišťovny.
