2M: Ano, prakticky totéž (jen vyjádřeno časem místo vzdálenosti) tvrdím výše. Pokud řidič jel 40 km/h a brzdná dráha byla 8,5 m, tak brždění trvalo 1,5 s. Pokud kluk běžel 10 km/h a od kraje silnice na místo střetu to měl 5,5 m, tak mu to trvalo 2,0 s. Zabránit střetu by tedy řidič mohl jen v případě, že by od okamžiku vběhnutí chodce do vozovky začal brzdit do 0,5 s, a to včetně reakční doby brzd, což by bylo na úrovni supermana. Jen čistě optická reakce je minimálně 0,3 s (mimo žlutou skrvnu zkrátka systém oko - zrakový nerv - preprocesing v mozku rychleji nefunguje) a i kdyby to následně maximálně soustředěný řidič zpracoval za zbývající 0,2 s (což je opět na samé hraně fyziologických možností), stále tam bude nějaká další desetina na sešlápnutí pedálu, reakci a náběh brzd, a tedy i v tomto případě by minimálně k nějakému lehkému ťuknutí ke konci brždění došlo.
Pokud tedy ta zdrojová data sedí, je jakákoliv snaha svalit část viny na řidiče chucpe a jak již někdo poznamenal, řidiči by měla rodina kluka poděkovat, dát mu jednoznačně najevo, že jej nemají za viníka, a aktivně mu nabídnout kompenzaci újmy (nejen materiální), zejména lze-li to uplatnit např. z té odpovědnostní pojistky, co bývá součástí pojištění domácnosti.
