asmodeus: Uznávám, že je to o úhlu pohledu. Mě přijde úchylné si dobrovolně mimo kontext psát ke jménu Bc. či něco nižšího bez ohledu na to, z čeho to je a co si myslím o dané škole. Tam, kde titul má nějaký kontext, asi výjimky existovat mohou, např. když si doktorka sociologie specializovaná na gender studies udělá na VOŠ rekvalifikaci, na vizitku si napíše Klára Šílená, DiS., účetní a titul PhDr. vynechá, má to jistou logiku.
Váš hypotetický případ je divný - nabízí se otázka, proč vlastně taková osoba školu, kde získala Ing., ale má o škole a studiu nevalné mínění, studovala? Zjevně ne kvůli titulu jako takovému (když ho dobrovolně tají), tedy asi kvůli práci či pod tlakem podobných okolností. Vzdělanci, kteří nějakou pochybnou VŠ absolvovali čistě kvůli možnosti povýšení (a školu a obor si vybírali tak, aby jim to dalo co nejmíň práce), převážně jako potrefené husy na tomto titulu lpějí. Je skoro pozorovatelná nepřímá úměra - čím lepší vzdělání někdo má, tím méně to dává mimo relevantní kontext na odiv. Je-li hypotetická Ing. Bc. v tomto výjimkou, čekal bych, že vynechá i Bc.
P.S. Mám kamaráda, který teatrálně přestal používat akademické tituly a hodnosti získané na jisté škole kvůli jakémusi malichernému osobnímu sporu (ve stylu dokud tam bude XY děkanem, vracím diplomy i habilitaci a veřejně popřu, že mám se školou cokoliv společného). Místo toho začal používat jen cizokrajný titul, aby na otázky, co to je zač a kam se poděl docent, mohl historky o zlém děkanovi dávat do zblbnutí k dobru. Vtipné to bylo jen chvíli, po 6 letech už to taky považuju za diagnózu.
