Teď o co mi jde: podle mého laického názoru není škola správním orgánem a nemůže doručovat fikcí.
Není tomu tak. VŠ, pokud rozhoduje o něčích subjektivních právech a povinnostech, je orgánem veřejné moci, při svém rozhodování a postupech se musí řídit minimálně základními principy veřejného práva a většina rozhodnutí podléhá přezkumu ve správním soudnictví. Oproti běžnému správnímu úřadu jsou tam ale pochopitelné rozdíly - ty jsou dané především značným stupněm autonomie VŠ (plno věcí si může či dokonce musí VŠ upravit vnitřními předpisy), u soukromých VŠ do toho pak významně vstupuje i smlouva mezi studentem a školou. Vztah ke správnímu řádu je komplikovaný - v § 105(1) VŠkol je obecně stanovena jeho subsidiární působnost, pro konkrétní procesy, včetně rozhodování o právech a povinnostech studenta, je ale správní řád výslovně vyloučen (srov. např. § 68 (1) VŠkol). Výklad této poněkud zmatené úpravy si delší dobu sedal a lecos k tomu řekl i NSS, velmi zjednodušeně to funguje tak, že globálně platí základní zásady správního řízení (§§ 2-8 SprŘ), které nejde vyloučit nikdy, a dále tam, kde není vyloučen, správní řád (případně modifikován vnitřními předpisy), a tam, kde je SprŘ vyloučen, vnitřní předpisy. Díru vzniklou tím, že pro nějaký proces VŠkol vylučuje použití SprŘ, ale vnitřní předpisy neobsahují žádnou nebo jen velmi obecnou úpravu, je třeba zalepit aplikací základních principů a equity, a pokud to nestačí, přiměřeně lze použít i SprŘ (navzdory tomu, že je zákonem vyloučen).
Každopádně konec teoretizování. Je třeba vědět, co vám vlastně doručují, jestli je to podle § 68 VŠkol, nebo něco jiného. Neupravují-li vnitřní předpisy doručování studentům (což bych se divil, většina škol tam nějakou úpravu má), tak u rozhodnutí podle § 68(3)(a-f) by byla analogicky aplikovatelná i fikce podle SprŘ. Pozor, je třeba prostudovat předpisy nejen vysoké školy, ale i fakulty, a také je třeba se v nich zorientovat (začít samozřejmě u statutu a studijního a zkušebního řádu, nicméně obvykle statut odkazuje i na další pro studenty závazné předpisy, typicky různá opatření/nařízení rektora či děkana, kde právě mohou být schované zásadní věci).
Ovšem třeba banka prý fikcí taky doručuje a není správním orgánem, protože to má zakotveno ve smlouvě.
To je ale něco dost jiného. S bankou máte smlouvu a v rámci té smlouvy, je-li něco závislé na projevu vůle strany, musíte ten projev druhé straně sdělit. Jak spolu hodláte komunikovat upravuje většinou také smlouva (s bankou zcela jistě), ovšem i kdyby neupravovala, obecně platí, že projev má účinky, dostal-li se do sféry vlivu adresáta. Tj. něco jako fikce doručení platí i v soukromoprávním vztahu, pokud nájemníkovi doručím (platnou) výpověď na adresu sjednanou ve smlouvě a on si ji nevezme, jeho chyba, výpověď platí, protože se dostala do jeho sféry. Ovšem tím podobnost končí, banka ani pronajímatel nerozhoduje vrchnostensky, nevydává rozhodnutí, které by nabývalo právní moci, bylo proti němu odvolání atp.
Nechci se dostat do situace, kdy to bude mít škola za doručené, vyznačí doložku právní moci, stát přestane platit zdravotní a sociální a já budu dlužníkem + pokuta za oznamovací povinnost na pojišťovně a po nějaké době přistane předexekuční příkaz nebo tak něco (nevím, jak to chodí, naštěstí s tím nemám zkušenosti)
Nepřebráním teoreticky můžete nějakou dočasnou výhodu získat jen u rozhodnutí podle § 68(3)(g-i) VŠkol, protože tam zákon nepřímo vylučuje náhradní doručení. Ale je to jen takové měkké vyloučení (závislé na výkladu
a contrario), a neznám praxi, ale odhadoval bych, že nějaké řešení, jak ukončit studium někomu, kdo již fakticky nestuduje a je nekontantní, škola bude mít vyzkoušené, patrně nebudete první ani poslední, kdo dostal podobný nápad.
Pokud jde o důsledky ukončení studia (tj. především o zdravotní pojištění, sociální neplatíte, nevykonáváte-li činnost, která tomu podléhá), tak zdravotní pojišťovna se bude řídit informací v matrice studentů (a přijde se na to rychle, protože u pojištěnců, za které platí pojištění stát, určitě pojišťovna státu v nějakém pravidelném rytmu posílá seznam, za který si platbu nárokuje, a stát ho porovnává se svými evidencemi, tj. v případě studentů s touto matrikou). Takže pokud byste z nějakého důvodu přecijen chtěla hrát mrtvého brouka, můžete si stav vašeho studia zkontrolovat z matriky (a má-li být stealth režim dokonalý, tak o to může požádat i někdo jiný než vy, kdo prokáže právní zájem).
