Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Číkus]

Zdravím vás, kolegové hard-core bojovníci!

Obracím se na vás s možná záludným dotazem.

Je někdo schopen s užitím citace konkrétních ustanovení definovat  "řízení o žádosti" a "řízení vedené z moci úřední"?

Googlil jsem, hledal jsem, konzultoval jsem s několika "hobíky" jako jsem já, s několika právníky i "právníky" a dostal jsem jen odpovědi ve stylu "já si myslím ...", "dle mého názoru ..." a podobně, ale žádnou konkrétní citaci. Odpověď stále nemám.

Děkuji mnohokrát!

[hh]

S kým jste to proboha konzultoval, že si říkali právníci či „právníci“? Jde o absolutní základ.

Řízení o žádosti definují §§ 44 a 45 SprŘ. Jde o řízení, které nelze vést, nepodá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, žádost. Řízení je zahájeno podáním žádosti. Že jde o řízení o žádosti se u konkrétní věci pozná z formulace příslušného zvláštního předpisu (bude tam slovo žádost, požádá atp.).

Řízení z moci úřední jsou všechna ostatní řízení, ta která nevyžadují žádost. Procesně upraveno v §§ 47 a 48 SprŘ. Takové řízení úřad zahájí, má-li za to, že jsou pro něj dány podmínky (např. zjistí, že někdo je důvodně podezřelý ze spáchání deliktu). K řízení může někdo úřadu dát podnět (třeba jiný úřad/orgán, ale i soukromá osoba), nicméně rozhodnutí, zda se řízení zahájí, je pouze na úřadu, není podmíněno podnětem. Podle úpravy konkrétního druhu řízení může být při splnění podmínek SO zákonem vázán takové řízení provést, nebo může rozhodnutí o zahájení řízení podléhat správnímu uvážení.

Odpovídá to na vaši otázku? Nějak jsem moc nepochopil, k čemu to potřebujete, nebylo by lepší se zeptat přímo?

[Číkus]

Omlouvám se za úmyslné mlžení, chtěl jsem tak nějak předem "neovlivňovat".

Doplním dotaz konkrétněji: Je odvolací řízení "řízení o žádosti" nebo "řízení vedené z moci úřední"?

V mezičase kouknu na zmíněné §§ a napíšu důvod, proč se vlastně ptám. (cca 10 min)

[Číkus]

Tohle mi vrtá v hlavě už ledna 2015. Jak jsem psal, nebyl jsem schopen získat relevantní komentář a nechtěl jsem to řešit veřejně. V rámci hard-core si to už dovolím.

K tomuto nápadu mne dovedlo blanketní odvolání, tímto moc děkuji celému týmu 30kmh.

Celá věc se týká Správního řádu, 500/2004 Sb.


Level 1: Nedokonalé podání

§ 37
Podání

(1) Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.

(2) ... Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. ...

(3) Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Tedy pokud je v podání zapomenuta nějaká důležitá věc (např. datum narození), měl by v souladu se zákonem orgán požadovat odstranění nedostatků a poskytnout přiměřenou lhůtu. Tím lze získat čas navíc.

Je otázkou, zda na odstavce 2 a 3 upozornit klidně přímo v podání, orgán by si toho beztak nevšiml a pokračoval v řízení jako by se nechumelilo. Také by se na protizákonné jednání prvoinstančního orgánu dalo upozornit v odvolání, ale nejsem si jistý, zda by to pomohlo. Nedostatky imho můžou mít všechny podání v rámci jedné věci (odpor, podání vysvětlení, odvolání).

Level 1.5: Ještě nedokonalejší podání

Možná by se dalo do podání nasekat více chyb a postupně je opravovat. Tím by se dalo řetězit přidělování lhůt pro odstraňování závad v rámci jednoho podání (nejprve doplním datum narození, pak místo trvalého pobytu, označení správního orgánu, podpis ...)

Level 2: Zastavení řízení neboli ŠRAPNEL

Zastavení řízení

§ 66

(1) Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže

c) žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení,

§ 90
Rozhodnutí odvolacího správního orgánu

(4) Jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

Předpokládám, že odvolací řízení je "řízení o žádosti" neboť § 66 rozlišuje  "řízení o žádosti" a "řízení vedené z moci úřední". Do druhé skupiny bych zařadil prvoinstanční přestupkové řízení, nicméně ne odvolací řízení. Termín "žádost" není ve správním řádu nějak blíže definovaná (nebo jsem to alespoň nenašel).

Z toho mi vyplývá, že pokud podám odvolání (což je také podání), orgán poskytne lhůtu pro odstranění nedostatků a já během této lhůty nedostatky neodstraním, dojde k zastavení řízení (odvolacího) a ke zrušení napadeného rozhodnutí.

Pokud v této úvaze není nějaká zásadní chyba, dalo by se touto cestou zrušit jakékoli rozhodnutí první instance.

[hh]

Napište rovnou, na nějaké neovlivňování vám prdím. Odvolací řízení není samostatné řízení, je neoddělitené od prvoinstančního řízení, které mu předcházelo. Proto má samostatnou úpravu, která je ve vztahu k základním druhům řízení lex specialis (nemá tedy smysl meditovat nad tím, zda jde o řízení o žádosti či z moci úřední, protože řešení konkrétní situace vyplyne přímo z úpravy odvolacího řízení). Typově se více podobá řízení o žádosti (je zahájeno podáním odvolání, pokud nikdo z okruhu osob, které jsou k tomu oprávněny, odvolání nepodá, nemůže si SO jen tak z dobrého rozmaru provést odvolací řízení).

EDIT: Aha. Změňte matroš. Na úvaze je chyba v tom, že neodstraníte-li vady odvolání, které jej činí neprojednatelným (tj. není např. vůbec zřejmé, kdo jej podal, tedy ani zda to byla oprávněná osoba, nebo není zřejmé a nelze ani dovodit, proti jakému rozhodnutí směřuje), tak je zastaveno odvolací řízení. K takovému podání se vůbec nepřihlédne, jelikož technicky nejde o odvolání, nebude mít žádný účinek. Citovaný § 90(4) cílí na zastavení řízení jako celku, nejen odvolacího.

[enzym]

Na první pohled vidím jednu zásadní vadu úvahy. Odvolání (ve věci přestupku/SprDelu v dopravě) se sice provádí na žádost účastníka, ale pořád jde o buď
- řízení z moci úřední (SO se o deliktu dozvěděl od třetí strany - podnět, či vlastními silami), nebo
- řízení na žádost obvykle MP či PČR.
Pokud by šlo o řízení na žádost, tak by to musel žadatel (=MO/PČR) vydrtit a nedoplnit, nikoli účastník (=pyrát). S odvoláním to IMHO nemá nic společného.

EDIT: hh je rychlejší a chytřejší, jak jinak. 

[Číkus]

A přesně z tohoto důvodu jsem nechtěl konkretizovat. Zacházíme do detailů, ale rozdíl mezi "řízení o žádosti" a "řízení vedené z moci úřední" trochu upadá do pozadí.

hh> Měl jsem na mysli odvolání, kterému chybí nějaká blbost, jako např. datum narození.

enzym> Toho jsem se bál, ale opět, máme k tomu nějakou citaci?

obecně: Pánové, jsem strašně rád, že reagujete. Nemám v zájmu rozjíždět flamewar, nýbrž se pokusit pomoci v naší věci (ač jsem často propagátorem slepých uliček - proto tohle fórum existuje, ne?)

Pokud to je úplný blábol, tak celé téma smažte.

[hh]

hh> Měl jsem na mysli odvolání, kterému chybí nějaká blbost, jako např. datum narození.

Mezi náležitosti podání patří jak formality (jméno/název, nar./IČO, pobyt/sídlo, podpis), tak meritum podání (čeho se týká, co se navrhuje, čím je to podloženo ...). Kromě obecných náležitostí vyjmenovaných v § 37(2) mohou mít konkrétní řízení stanoveny zvláštní náležitosti (jako např. u odvolání odvolací důvody). Pokud odvolání chybí nějaká náležitost, následuje proces odstraňování vad. I kdyby to byla redundantní informace jako např. datum narození. Teprve poté, co je podatel vyzván k opravě a nějak na to zareaguje (včetně nulové reakce) se posoudí, zda je podání projednatelné. Tj. např. chybějící datum narození nebude vada, která by bránila projednání, je-li kombinace jména, pobytu, případně dalších údajů uvedených v podání jednoznačná pro identifikaci podatele. Naopak chybějící podpis bude vadit, protože nelze nijak ověřit, zda podání opravdu podal ten, kdo to tvrdí. Chybějící odvolací důvody nebudou vadit, protože lze projednat přinejmenším zákonnost napadeného rozhodnutí (což musí SO2 tak jako tak udělat bez ohledu na uplatněné důvody). Chybějící jednoznačná identifikace rozhodnutí, přičemž nelze z kontextu dovodit, do čeho se podatel odvolává (např. proto, že daný úřad vydal více rozhodnutí či vedl více řízení, kde podatel nějakým způsobem figuroval), bude vadit. Atp.

Nechci ničit vaše nadšení, ale myslíte, že kdyby opravdu šlo torpédovat celé řízení podáním odvolání bez data narození odvolatele, že byste byl první, kdo by si toho všimnul? Navíc by to byla taková blbost, že i kdyby snad taková varianta výkladově připadala v úvahu (jako že z aktuálně platných předpisů neplyne), stejně by bylo nutné takový výklad jako zjevně nesmyslný odmítnout.

[enzym]

enzym> Toho jsem se bál, ale opět, máme k tomu nějakou citaci?

Citaci čeho? Definice, co je řízení z moci úřední x řízení na žádost? Něčím takovým nedisponuji a abych pravdu řekl, taková definice mi ani nechybí, nějak to samo vyplývá z pojmu. Možná v nějakém úvodu do práva to je objasněno.
Nebo snad kdy je (ne)přípustné zahájit řízení z moci úřední (podnět) či na žádost? Od toho jsou lex specialis; docela zajímavý, i když nepříliš čtivý je třeba http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0004_9As__1000_becfe6f9_6af5_411e_bb90_cee28d03703a_prevedeno.pdf. Je to absolutně mimo naše téma, poučná je (aspoň pro mne) pasáž, kde se NSS věnuje tomu, zda bylo předmětné řízení přípustné na žádost a rozebírá související právní úpravu.

Snad jsem se v příkladech moc nespletl:
Typické řízení z moci úřední bude patrně SŘ o přestupku/deliktu v dopravě na podnět MP/PČR.
Typické řízení o žádosti je řízení o stanovení dopravního značení.
Typické řízení, které může být iniciováno tak i tak, je řízení o stavebním povolení (žádost - přímá žádost stavebníka, z moci úřední - úřad nazná, že stavební záměr stavebníka vyžaduje stavební řízení, i když o něj stavebník nežádá).