Přiznávám, že ten požadavek moc nechápu. Pokud si představím právníka specializovaného na jiné odvětví, tak netuším, k čemu a jaký mustr by potřeboval. Předpokládám, že nějaké základní vědomosti o tom, jak žaloba proti správnímu rozhodnutí funguje, mít musí (že jde o kasační systém, že rozsah přezkumu je vymezen žalobními body a petitem, do kdy a kam to podat) a kdyby snad ne či od státnic uplynulo už hodně vody, tak si to holt v SŘS za pár minut přečte. Pokud by šlo jen o formu, tak nějaký vzor správní žaloby ve své knihovničce či používaném informačním systému též najde.
To jsou ale všechno formality, podstatný je obsah, tj. jaké vady namítat a jakými argumenty to podložit, a na to se obávám, že žádný mustr není. Pokud jde o tu druhou linii, příznám se že netuším, co předřečníci myslí remedurou, má-li jít o podnět k provedení přezkumného řízení, tak tam z hlediska obsahu stačí zrecyklovat připravenou žalobu (rámec obou institutů je téměř totožný, v žalobě proti rozhodnutí i v přezkumném řízení se posuzuje primárně zákonnost rozhodnutí včetně řízení v němž bylo vydáno).
Jinak nevím, jak to má kolega, ale ke mně když někdo přijde s věcí z oblasti, které nerozumím, tak jej primárně odmítnu a pošlu k někomu, kdo se tou oblastí zabývá, a pokud bych z libovolného důvodu přesto případ vzal, tak bych si potřebnou konzultaci vyhledal a vyžádal sám. Kdyby mi klient nosil nějaká bůhví kde nasbíraná moudra, cítil bych se dost divně.
