Stranou veřejného zájmu živoří rozsudek NSS č. 1 As 34/2010 - 73, platné znění na
www.nssoud.czhttp://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0034_1As__1000073A_prevedeno.pdfřeší mnoho zajímavých otázek, jako například použití policejního záznamu o podání vysvětlení ve správním řízení nebo problematiku krajní nouze. Teď nás bude zajímat to první.
V daném případě šlo o strkanici mezi cestujícím a revizorem. Jak cestující, tak revizor se dostavili na pendrekárnu a vypovídali. Správní orgán následně zužitkoval záznam z podání vysvětlení tak, že jej (se souhlasem obou pánů) přenesl do spisu jako jejich výpověď. Tento způsob shledal NSS jako závadný a ukázal tak cestu z temnoty těm pošetilcům, kteří byli tak naivní a bavili se s policajtama.
Svědci N. a K. podali nejprve vysvětlení Policii České republiky, při němž popsali průběh daného incidentu. Později proběhlo ústní jednání jako součást řízení o přestupku, při němž byl proveden výslech svědků. Pánové N. a K. se odvolali na svá vysvětlení podaná policii. Správní orgán následně přečetl úřední záznamy o podaném vysvětlení, oba svědci stvrdili, že souhlasí se svojí výpovědí.
Úřední
záznam o podaném vysvětlení nelze, pokud zákon nestanoví jinak, použít jako důkaz v TRESTNÍM ŘÍZENÍ před soudem. Je--li ten, kdo podal vysvětlení, posléze vyslýchán jako svědek nebo obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah. Svědkovi, který vypovídá před soudem, nelze ani předestřít obsah vysvětlení, které předtím podal. Je-li přesto svědkovi při jeho výpovědi v hlavním líčení takový úřední záznam předestřen, jde o vadu, která zpravidla způsobí, že tato výpověď je v části, v níž svědek reaguje na předestřené skutečnosti, důkazem neúčinným. V případě úředních záznamů jde pouze o zdroj (pramen) důkazu, podnět k tomu, aby byl určitý důkaz proveden.
Přípustností použití záznamu o podaném vysvětlení v přestupkovém řízení se přestupkový zákon nezabývá. Přestupkový zákon neobsahuje zvláštní normy týkající se důkazních prostředků a dokazování, a proto je třeba subsidiárně aplikovat správní řád, který v § 137 odst. 4 stanoví, že záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek.
Význam úředního záznamu o podaném vysvětlení dle § 61 zákona o Policii České republiky spočívá
v přestupkovém řízení v tom, že
na jeho základě si může správní orgán předběžně vyhodnotit význam případné svědecké výpovědi dané osoby z hlediska skutečností, které je třeba v konkrétním řízení o přestupku prokazovat. Při samotném výslechu svědka (obviněného) však nesmí být úřední záznam o podaném vysvětlení čten namísto výpovědi svědka (obviněného), slouží pouze jako informační zdroj pro formulaci otázek kladených správním orgánem svědkovi směřujících k podrobnému objasnění skutečností obsažených v úředním záznamu. Na podkladě odpovědí na tyto otázky pak může být posouzena věrohodnost jeho výpovědi. V případě rozporů mezi výpovědí a obsahem úředního záznamu však na to může být daná osoba výslovně dotázána.
Dle § 74 odst. 1 zákona o přestupcích
je třeba k projednání přestupku vždy nařídit ústní jednání. Zásada ústnosti znamená, že správní orgán rozhoduje na základě ústně provedených důkazů, řídí jednání ústně, ústně vyhlašuje rozhodnutí, sám vyslýchá účastníky řízení, svědky. O provádění dokazování mimo ústní jednání musí být účastník řízení správním orgánem předem vyrozuměn. Lze tedy dovodit, že správní orgán rozhoduje v přestupkovém řízení pouze na základě důkazů, které byly
před ním provedeny procesně řádným postupem, což obsahově odpovídá zásadě bezprostřednosti. Zásada bezprostřednosti tak ovládá i přestupkové řízení, což výrazně zvyšuje relevanci argumentace trestněprávní úpravou institutu podání vysvětlení a jeho použití v řízení před soudem. O existenci této zásady v přestupkovém řízení svědčí např. úprava provádění důkazu listinou, který je potřeba v případě přítomnosti účastníků provést jejím přečtením či sdělením jejího obsahu, nikoliv pouze učiněním záznamu do spisu o provedení tohoto důkazu.
Důkazem může být jen ten prostředek, jímž lze zjistit a objasnit skutečný stav věci, jenž je předvídán příslušným procesním řádem a jenž je dle tohoto řádu proveden.
Správní orgán pochybil i v tom, že načetl úřední záznam PČR a vyžádal si souhlas obou svědků. Měl trvat na tom, aby svědci souvisle a samostatně vylíčili průběh události, k níž byli vyslýcháni.
Co z toho všeho plyne?
- Správní orgán nemůže úřední záznam pořízený PČR použít jako důkaz přímo.
- Může jej však „zprocesnit“ tím, že jej použije jako podklad k tomu, na co se bude během řízení dotazovat. Může se také, narozdíl od řízení trestního, dotazovat na rozpory mezi úředním záznamem a výpovědí a hodnotit, jak byly tyto rozpory vysvětleny.
- Uvedené dle mého názoru dopadá úplně stejně na záznam o přestupku (ten papírek, co jej policie sepisuje na místě). I v tomto případě se jedná o důkaz opatřený mimo řízení, mimo správní řád a má pouze informativní význam. Navíc v tomto případě se jedná o pracovní dokument policie, jeho sepsání je jednostranným aktem PČR.
http://www.nssoud.cz/main2col.aspx?cls=EvidencniListVety&evl_id=11705&menu=266- Nic na tom nemění ani to, že jej řidič podepsal.