30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Autor Téma: NSS: povinnost umožnit v řízení o SprDel přítomnost při dokazování  (Přečteno 13192 krát)

jkraus222

  • Příspěvků: 1 027
    • Zobrazit profil
    • Nezaplatim.cz - ochrana před pokutami

http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2015/0139_9As__1500030_20160108104047_prevedeno.pdf

NSS č.j. 9 As 139/2015 – 30 ze dne 1.7.2016:

[21] Úvodem je třeba zdůraznit, že formální označení určitého typu protispolečenského jednání a tomu odpovídající zařazení mezi trestné činy, přestupky, jiné správní delikty a z toho odvozené následky v podobě sankcí, včetně příslušného řízení, tedy zda půjde o oblast soudního či správního trestání, je spíše vyjádřením reálné trestní politiky státu, tedy reflexí názoru společnosti na potřebnou míru ochrany jednotlivých vztahů, zájmů a hodnost (právních statků) než systematickým přístupem k úpravě veřejnoprávních povinností a odpovědnosti za jejich porušení. Kriminalizace či naopak někdy dekriminalizace určitých jednání nachází výraz v platné právní úpravě a jejích změnách, volbě procesních nástrojů potřebných k odhalení, zjištění, prokázání konkrétních skutků a v neposlední řadě i v přísnosti postihu jejich původců. Proto také nelze přeceňovat odlišnosti jednotlivých hmotněprávních úprav, ale zejména procesních pravidel.

[22] Stěžovatel se dovolává rozhodnutí ve věci sp. zn. 9 As 7/2008, ve kterém soud prostřednictvím Engelových kritérií dovodil, že řízení o přestupku, jehož spáchání bylo žalobci kladeno za vinu, bylo řízením, v němž se rozhodovalo o oprávněnosti trestního obvinění, a proto bylo povinností žalovaného při ukládání sankce aplikovat princip retroaktivity in mitius. Žádné konkrétní argumenty, proč by v nyní projednávané věci posuzovaný správní delikt naopak Engelova kritéria nenaplnil, však již stěžovatel v kasační stížnosti nenabízí. Má pouze za to, že pro oprávnění nekonat při dokazování ústní jednání svědčí objektivní odpovědnost za správní delikt a účel novelizované právní úpravy, kterým zjevně bylo zjednodušit řízení o tomto správním deliktu.

[23] S ohledem na to, že sporné ustanovení bylo do zákona navrženo na základě pozměňovacího návrhu Hospodářského výboru PS, nelze z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona o silničním provozu v kasační stížnosti tvrzený úmysl zákonodárce ověřit. Správní delikt provozovatele vozidla lze chápat jako delikt subsidiární. Až v případě, že není možné s určitostí zjistit řidiče vozidla, který spáchal přestupek, činí zákon odpovědným provozovatele vozidla za to, že svěřil řízení vozidla jinému a nezajistil, aby byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. I pokud však bylo primárním cílem novelizované úpravy zjednodušit dosavadní řízení, nemůže být jeho důsledkem vědomá rezignace na aplikaci základních zásad spravedlivého procesu.

[24] Účelem sporného ustanovení je postihnout jednoznačně a zákonem stanoveným způsobem zjištěný protiprávní stav, který byl způsoben provozem resp. užíváním vozidla při provozu na pozemních komunikacích. Je proto přiléhavé, pokud zákonodárce zvolil objektivní formu odpovědnosti (s možností liberace) samotného provozovatele vozidla, jenž je jako vlastník vozidla z hlediska veřejného práva primární identifikovatelnou a konkrétní osobou. Ani objektivní odpovědnost za tento delikt však nemůže na právu účastníka být přítomen dokazování nic změnit.

[25] Jak již správně uvedl krajský soud, k obecně aplikovatelným závěrům ve vztahu k dokazování v řízení před správními orgány v oblasti správního trestání dospěl v usnesení ze dne 9 As 139/2015 - 32 pokračování 3. 4. 2012, č. j. 7 As 57/2010 – 82, publ. pod č. 2633/2012 Sb. NSS, rozšířený senát. Jeho závěry je nyní rozhodující senát vázán.

[26] Rozšířený senát mimo jiné uvedl, že principy ústnosti, přímosti a bezprostřednosti zajišťují, aby ten orgán, který rozhoduje o vině a sankci za správní delikt, byl autenticky přítomen a bezprostředně ovlivněn před ním provedenými důkazy, které zhodnotí a posléze z nich vyvodí správná a úplná skutková zjištění, podřadí je pod příslušnou právní kvalifikaci a konečně rozhodne o případné sankci. Dokazování tedy musí být primárně prováděno při ústním jednání, o jehož konání bude účastník sankčního řízení předem vyrozuměn ve smyslu § 49 odst. 1 správního řádu, aby mohl případně využít svého práva být přítomen a měl možnost se ke všem prováděným důkazům vyjádřit. Pouze výjimečně, za zákonem stanovených podmínek, lze dokazování připustit i mimo rámec ústního jednání, pak ale musí být o provedení takového důkazu vyhotoven protokol dle § 18 správního řádu. Právo účastníka být přítomen provedení důkazu však zůstává i nadále zachováno, a to v návaznosti na § 51 odst. 2 správního řádu.

[27] Na citované usnesení navázal Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 8. 8. 2013, č. j. 4 As 34/2013 - 24, z něhož vyplývá, že uvedené závěry rozšířeného senátu jsou obecně platné pro celou oblast správního trestání, a aplikoval je na případ správního deliktu podle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví, vinařství a o změně některých souvisejících zákonů.

[28] V tomto rozhodnutí čtvrtý senát mj. uvedl, že správní řízení je obecně ovládáno zásadou písemnosti. Tento závěr nevyplývá z § 49 odst. 1 správního řádu, ale z § 15 odst. 1 správního řádu. Správní řád v případech, kdy nevyžaduje obligatorní konání ústního jednání, ponechává správním orgánům prostor k úvaze, zda je ústní jednání nezbytné ke splnění účelu řízení a k uplatnění práv účastníků řízení. Prostor pro takovou úvahu však není dán při dokazování, neboť požadavek, aby při dokazování byla účastníkům řízení přítomnost umožněna, vyplývá dle soudu přímo z § 51 odst. 2 správního řádu.

[29] Podle § 51 odst. 2 správního řádu má správní orgán provádět důkazy za přítomnosti účastníků řízení, a to buď při ústním jednání, o jehož konání musejí být účastníci řízení s dostatečným předstihem uvědoměni (§ 49 odst. 1), nebo mimo ústní jednání, přičemž v takovém případě musí o provádění důkazů účastníky řízení včas vyrozumět, nehrozí-li nebezpečí z prodlení (srov. VEDRAL. J. Správní řád – komentář , Praha: BOVA POLYGON, 2. aktualizované vydání, 2012, s. 520).

[30] Správní řád předpokládá možnost rozhodovat meritorně bez nařízení ústního jednání, stejně jako možnost provést důkaz listinou mimo ústní jednání, nicméně k takovému postupu, jak je výše uvedeno, stanovuje určité podmínky. Především by měli být účastníci řízení o záměru správního orgánu provést důkaz listinou mimo ústní jednání včas vyrozuměni (§ 51 odst. 2 správního řádu) a dále by o tom měl být sepsán protokol (§ 18 odst. 1 téhož zákona). Podle § 53 odst. 6 správního řádu se důkaz listinou za přítomnosti účastníků provede tak, že se listina přečte nebo se sdělí její obsah.
IP zaznamenána

enzym

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 2 092
    • Zobrazit profil
Re:NSS: povinnost umožnit v řízení o SprDel přítomnost při dokazování
« Odpověď #1 kdy: 21 Června 2016, 23:53:00 »

Ale na shození rozhodnutí SO2 (KS HK konstatoval totéž, ale rozhodnutí podržel) potažmo rozsudku KS HK to nestačilo, takže to SO1 mohou i nadále totálně ignorovat.
EDIT: neumím číst, je to právě naopak  :-[ nějak mám pořád problém identifikovat v rozhodnutích NSS, kdo je vlastně žalovaný
« Poslední změna: 22 Června 2016, 01:21:25 od enzym »
IP zaznamenána
Varování: pokud jsou v příspěvku rady a názory k procesním postupům a taktikám, berte je s velkou rezervou. Jsem technik.

hh

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 6 319
    • Zobrazit profil
Re:NSS: povinnost umožnit v řízení o SprDel přítomnost při dokazování
« Odpověď #2 kdy: 22 Června 2016, 00:36:39 »

Nikoliv, KS HK rozhodnutí SO2 zrušil, a to výhradně pro žalobní bod, který se týkal dokazování mimo ÚJ. Kasační stížnost si podal SO2 (krajský úřad) a byla zamítnuta, tedy rozsudek KS obstál.

Přínos toho rozhodnutí není velký, naopak by bylo skandální, kdyby takové kasaci NSS vyhověl (samotné rozhodnutí KS je též nezajímavé, tohle klidně šlo i zamítnout, podle rekapitulace je navíc ten bod, který se nakonec ukázal důvodným, žalovaný mizerně, a soud to spíš shodit chtěl než že by musel). Krom toho jsem se akorát znovu rozčílil, jak provařený tandem Kocourek-Topol dělá víc škody než užitku. Jan Rutsch je velmi schopný soudce, který by se např. v dobře připraveném případu nebál jít proti NSS, ale pod tím náporem zombie řidičů, zmocněnců z Tuvalu, popíraných PM a podobných geniálních nápadů, kterými ho Kocourek & his boys neustále zásobují, nevyhnutelně i on konverguje do anti-pyrát polohy.

Mimochodem, provozovateli bude toto slavné vítězství stejně k prdu, protože hradecký KÚ prostě jen pozve provozovatele či jeho zástupce na jednání, formálně provede důkazy, vypořádá případné nové námitky a rozhodnutí SO1 opětovně potvrdí. Pravděpodobě se tak už stalo, jestli ne, má na to stále více než rok.
IP zaznamenána

enzym

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 2 092
    • Zobrazit profil
Re:NSS: povinnost umožnit v řízení o SprDel přítomnost při dokazování
« Odpověď #3 kdy: 22 Června 2016, 01:22:17 »

žalobce: J.K. zast. Topolem
žalovaný: KÚ HK (SO2)
[1] podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen stěžovatel) domáhá .....
Takže to mám chápat tak, že úplně první odstavec definuje o jakou věc jde (parkování rychlost.....).
Kasační stížnost podal žalovaný (dále stěžovatel).....to je i na mne, kterému rekurze nedělá nepřekonatelné problémy, trochu moc. Raději se vždycky zeptám kdo koho a proč žaluje. Nevím přesně proč, ale silně to ve mě evokuje doublethink.
« Poslední změna: 22 Června 2016, 01:24:44 od enzym »
IP zaznamenána
Varování: pokud jsou v příspěvku rady a názory k procesním postupům a taktikám, berte je s velkou rezervou. Jsem technik.

hh

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 6 319
    • Zobrazit profil
Re:NSS: povinnost umožnit v řízení o SprDel přítomnost při dokazování
« Odpověď #4 kdy: 22 Června 2016, 02:05:45 »

Enzym: Účastníkem správně-soudního řízení před KS jsou žalobce, žalovaný (nějaký SO) a výjimečně i někdo další. Kasační stížnost si mohou podat všichni účastníci, tedy i žalovaný SO. Zavedená terminologie je taková, že v řízení o kasační stížnosti si účastníci drží své označení, které měli u KS, tj. žalobce je stále žalobce (i když si stížnost nepodal), žalovaný je stále žalovaným a jeden z nich je nově zároveň stěžovatelem. Viz hlavička libovolného rozsudku NSS - NSS rozhodl v právní věci žalobce X proti žalovanému Y o kasační stížnosti X/žalobce, případně NSS rozhodl v právní věci žalobce X proti žalovanému Y o kasační stížnosti Y/žalovaného.

Ale uznávám, že to může být matoucí. Stejně tak můžou být matoucí důsledky rozhodnutí NSS, vzhledem k tomu, že žaloba ani kasace nemají odkladný účinek, tak poměrně vtipná situace nastane, pokud nejdřív KS nějaké rozhodnutí SO zruší, ale následně NSS zruší rozsudek KS. Tím zrušené rozhodnutí SO „obživne“, protože zmizí rozsudek, který ho zrušil, a skutečná legrace nastává, pokud mezitím zvládnul SO vyrobit nějaké nové rozhodnutí. Na druhou stranu, kdyby to bylo příliš jednoduché, tak by právníci pošli hlady ...
« Poslední změna: 22 Června 2016, 02:12:29 od hh »
IP zaznamenána

enzym

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 2 092
    • Zobrazit profil
Re:NSS: povinnost umožnit v řízení o SprDel přítomnost při dokazování
« Odpověď #5 kdy: 22 Června 2016, 02:41:34 »

Aha, takže je to vlastně tak jednoduché, že mě to ani nenapadlo. Měl jsem zažitou představu, že kdo dává podání k soudu proti někomu/něčemu, je vždy žalobce. U NSS je to tedy stěžovatel, aby se zachovalo původní označení stran.

Možné důsledky rozhodnutí: I v nudných věcech může býti ukryt humor, pěkná motanice.
IP zaznamenána
Varování: pokud jsou v příspěvku rady a názory k procesním postupům a taktikám, berte je s velkou rezervou. Jsem technik.

uziv

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 843
    • Zobrazit profil
Re:NSS: povinnost umožnit v řízení o SprDel přítomnost při dokazování
« Odpověď #6 kdy: 22 Června 2016, 09:22:56 »

Mě se líbí odstavec [23]. Když k němu přidám z NSS č.j. 1 As 131/2014 – 45 ze dne 26.11.2014:

[22] Nejvyšší správní soud považuje za vhodné úvodem poznamenat, že správní delikt provozovatele vozidla vymezený v § 125f zákona lze chápat jako delikt subsidiární. Až v případě, že není možné s určitostí zjistit řidiče vozidla, který spáchal předmětný přestupek, činí zákon odpovědným provozovatele vozidla za to, že svěřil řízení vozidla jinému a nezajistil, aby byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích [viz § 125f odst. 4 zákona o silničním provozu, podle něhož obecní úřad obce s rozšířenou působností správní delikt podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku a a) nezahájil řízení o přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo b) řízení o přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno]. Primárně tedy za spáchaný delikt odpovídá řidič vozidla. Až tehdy, nelze-li skutečného řidiče na základě žádných důkazů či indicií zjistit a vést proti němu přestupkové řízení, nese odpovědnost za delikt provozovatel vozidla.

tak je to hezká podpůrná argumentace na Turbo Sprdel.
IP zaznamenána

lubos

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 85
    • Zobrazit profil

NSS v rozsudku 2 As 33/2016 turbo model posvětil. SO poslal výzvu k úhradě určené částky na kterou žalobce nereagoval, SO bez dalšího zahájil sprdel a vyzval žalobce k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí což žalobce ignoroval a SO rozhodl. Před NSS neobstála argumentace že SO měl učinit alespoň něco ke zjištění pachatele ani to že SO nenařídil ústní jednání a ani nevyrozuměl o dokazování:

Poukazuje-li stěžovatel na výše označený rozsudek devátého senátu, nelze konstatovat, že by s ním byl postup správních orgánů v rozporu. Ani tento rozsudek totiž nepovažoval provedení ústního jednání za nezbytnou součást řízení o správním deliktu. Poukázal pouze na to, že i za situace, provádí-li se dokazování mimo jednání, je vhodné předem o tom informovat účastníky řízení a příp. vyhotovit protokol. S uvedeným závěrem nelze než souhlasit, nicméně nutno poukázat také na konstantní judikaturu, dle níž platí, že ne každá procesní vada má vliv na zákonnost rozhodnutí. Takovou vadou je i provedení důkazu listinou mimo jednání bez toho, aby o tom byl vyhotoven protokol. Důkaz listinou je totiž specifický v tom, že účastník může zpochybňovat toliko správnost nebo pravost listiny, jejíž obsah je neměnný. Nachází-li se taková listina po celou dobu řízení ve spisu a účastník řízení se s ní může seznámit, nejde o vadu, která by mohla ovlivnit zákonnost řízení ani následného rozhodnutí, neboť účastníku řízení nic nebrání ji jakkoli konfrontovat kdykoli v průběhu řízení.  Pokud by se samozřejmě jednalo o provádění jiného důkazu mimo ústní jednání (například výslech svědka), v takovém případě se uplatní devátým senátem nastíněný postup, aby nebyl účastník řízení jakkoli zkrácen na právech. Nejvyšší správní soud se i u přestupkového řízení, kdy je zákonem stanovena povinnost zásadně nařídit ústní jednání (oproti úpravě správních deliktů) vyjádřil v tom smyslu, že zásadní je, zda se účastník řízení mohl s daným důkazem seznámit a vyjádřit se k němu, nikoliv otázka, zda byl ryze formalisticky dodržen postup stanovený správním řádem (viz např. rozsudek ze dne 8. 2. 2012, č. j. 3 As 29/2011 – 51, nebo ze dne 21. 8. 2014, č. j. 10 As 16/2014 – 25, ze dne 12. 4. 2012, č. j. 9 As 107/2011 nebo ze dne 22. 10. 2008, č. j. 6 As 51/2007 – 228). Nejvyšší správní soud dále např. v rozsudcích ze dne 11. 1. 2012, č. j. 1 As 125/2011 – 163, a ze dne 8. 2. 2012, č. j. 3 As 29/2011 – 51, dospěl k závěru, že pokud správní orgán splní dvě podmínky, kterými jsou: (i) založení listiny do spisu podle § 17 odst. 1 správního řádu a (ii) účastník řízení má možnost se s těmito listinami seznámit při nahlížení do spisu podle § 36 odst. 3 správního řádu, lze provádět dokazování i jednoduše tím, že je listina vložena do spisu.
IP zaznamenána

uziv

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 843
    • Zobrazit profil

Ústní jednání ani dokazování není problém, v tom je rozhodnutí NSS standardní. Co se týká turba, tak bude nutné dát to k ÚS.
IP zaznamenána