Bohužel to má pokračování. NSS v rozsudku 9As106/2015 potvrdil udělení pořádkové pokuty za nedostavení se k podání vysvětlení když předvolaný zůstal na výzvu zcela nečinný:
[17] Veškerá výše uvedená kritéria napadený rozsudek splňuje. Z jeho obsahu je zřejmé, proč krajský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Krajský soud dospěl k závěru, že podmínky pro uložení pokuty dle § 60 zákona o přestupcích byly v projednávané věci splněny. Předvolání bylo řádně doručeno a z jeho obsahu bylo nepochybné v jaké věci, kdy a kam
se má stěžovatelka dostavit. Předvolání obsahovalo náležité poučení o důsledcích neuposlechnutí výzvy.
[18] K namítané nezákonnosti výzvy se krajský soud vyjádřil na str. 6 a 7 svého odůvodnění. Zdůraznil, že pokud by stěžovatelka spolupracovala a např. správnímu orgánu sdělila, že se dostavit nehodlá, protože výzvu považuje za nezákonnou, musel by správní orgán tyto důvody hodnotit, případně výzvu formulovat jinak. K takovému postupu, ale nebyl při jejím mlčení žádný důvod. Krajský soud dále podrobně skutkově odůvodnil, proč byla právě stěžovatelka osobou vhodnou k podání vysvětlení. Tvrzení, že krajský soud námitku nezákonnosti výzvy pominul, proto nemá oporu v jeho odůvodnění.
[19] K věcnému posouzení sporu lze uvést, že podání vysvětlení před zahájením řízení slouží správnímu orgánu k získání informací za účelem ujasnění si otázky, zda vůbec a případně vůči komu zahájit přestupkové řízení. Povinnost dostavit se na předvolání ke správnímu orgánu k podání nezbytného vysvětlení má zásadně každý, i ten, kdo je podezřelý ze spáchání přestupku. Ten má také nezpochybnitelné právo výpověď ze zákonem vymezených důvodů odepřít, o čemž musí být řádně a prokazatelně poučen (§ 60 odst. 1 přestupkového zákona), a to předtím, než začne vypovídat.
je tedy třeba se buď k podání vysvětlení dostavit a podání vysvětlení odepřít anebo to správnímu orgánu písemně sdělit, absolutní nečinnost může vést k udělení pokuty za nedostavení se.
