Podle mě to tak víceméně funguje už teď. Oni musejí být natolik zavalení už jen agendou kolem rozesílání výzev plus řešením těch, kteří se brání zjevně neúčinně, že sofistikovanou obranu ani neřeší, protože když ze 100 lidí 90 volů zaplatí
Ano, dokud 90% lidí platí, nechají ten zbytek být.
Ironie je, že potom platí vesměs ti "spořádaní občané" podporující tvrdší tresty pro "piráty", zatímco se pokutě vyhnou slušní lidi odhodlaní se bránit kvůli principu a právě ti piráti.
Jenže před novelizací údajně "osobu blízkou" používala většina obviněných, takže stádo snadné kořisti se dramaticky ztenčilo. Takže část z těch "v televizi říkali, že se mám vymluvit na osobu blízkou" se pak divila.
Když už bych volil tuto variantu, tak bych příliš neotálel - spoléhat na to, že úřad rozhodne v nějakém termínu, je hodně vachrlaté. Šel bych do toho třeba 2 měsíce před prekluzí. Když úředníka zavalíte 10 stranami argumentů, návrhů, stížnostmi na procesní vady atd., třeba mu dojde, že to z časových důvodů nedá a nechá vás plavat, nebo v časové tísni vyprodukuje zmetek, který se v odvolání bez problému rozstřelí. Navíc musí vypracovat rozhodnutí, to poslat, máte 10 dní na to si ho vyzvednout, pak 15 dní na podání odvolání a pokud opět použijete argumentační tsunami, tak to žádná odvolačka za měsíc nerozhodne - a ani nebude mít zájem, radši to sami nechají promlčet.
Mimochodem, je někde vlastně dané, kdy úřad může přestupek odložit?
Může se úřad na řešení přestupku vykašlat úplně, jen poslat dopis "napráskej řidiče", po 60 dnech formálně začít řešit přestupek a rovnou ho odložit a začít řešit správní delikt?
A umím si představit i účelovou prasárnu, že kdyby úřad vytušil zradu, klidně by byl schopen i navzdory vašemu přiznání vydat rozhodnutí, že obviněnému (vám) nebylo spáchání skutku prokázáno, aby mohl provozovatele vozidla (vás) zkoušet ugrilovat na správním deliktu. Zavedení odpovědnosti provozovatele by tak mohlo vést k tomu, že by se řidiči v přestupkovém řízení přiznávali a úřady by je přesto odmítaly uznat vinnými 
Úřad by těžko obhájil, že "nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě", když v jiných řízeních na přiznání staví celé rozhodnutí o vině.
Nic proti akademickým diskusím a intelektuálním cvičením, ale v praxi každopádně raději oznamuji mrtvého řidiče, čímž je to jednou provždy vyřízené, bez papírování a kličkování. Proč si to dělat složité, když to jde jednoduše 
Tři argumenty proti "osobě mrtvé":
1. Ne každý na to má žaludek.
2. Když se na to náhodou úředník nevykašle (což se může snadno stát, když tohle začne používat víc lidí), může Vámi prudit příbuzné osoby zemřelé a poštvat je proti Vám. Může se s nimi v rámci pomsty domluvit na společném postupu a pěkně Vám zavařit. Když jim naštvaný strážce tradičních hodnot podepíše, že jste ho kontaktoval ohledně použití údajů jeho mrtvého příbuzného pro vyhýbání se přestupku, jste v tom za 50 000 za křivou výpověď. Stejnětak kdyby se ukázalo, že osobu zemřelou jste nemohl kontaktovat, protože byla v té době třeba na intenzivce v nemocnici (i když tam by se z křivé výpovědi asi dalo vyzout, ale k soudu to dojít může).
3. Ztrácíte pak morální převahu. Budiž, proč jednat fér když oni taky nejednají fér. Přesto vítězství, při kterém se Vy sám nemusíte uchýlit k nějakým levárnám, považuji za cennější.
Mnou uvedený postup má výhodu v tom, že nic z toho není žádným způsobem nelegální a obvykle to není dokonce ani lež.
Například pokud jste přesvědčený, že jste daným chováním nikoho neohrozil (a tedy není splněn materiální aspekt přestupku), odpovědět úřadu "Za tento správní delikt neodpovídám, protože nejsou splněny podmínky podle §125f odst. 2) zákona o silničním provozu." je naprostá pravda.