Námitkou podjatosti se nic nezkazí. Navrhuji odpovědět ve lhůtě, vyjádřit se k výpovědi svědka:
Výpověď svědka x.y. nelze považovat za řádný důkaz neboť tento nebyl události přítomen a není s to osvědčit co se vlastně stalo. Z jeho výpovědi plyne že je pouze s to reprodukovat vyjádření osoby jež označuje za přítele obviněné a vyjádření obviněné samé. Není proto zřejmé co vlastně výpověď svědka dokazuje když z.x (přítel) vyslechnut nebyl ač bylo jeho vyslechnutí obviněnou navrženo. K odepření vyslechnutí svědka navrženého obviněnou na moji obhajobu uvádím:
Je na správním orgánu rozhodnout o tom, které důkazy v řízení o přestupku provede; tím však nesmí omezit právo osob, které čelí obvinění trestní povahy v širším slova smyslu, vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslechu svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek jako svědků proti sobě [článek 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod]. Výpověď svědka, již obviněný z přestupku navrhl k důkazu na svou obhajobu, nelze předem hodnotit jako bezcennou, a proto ji jako důkaz neprovést, jen s poukazem na její účelovost pro přátelský vztah obviněného ke svědkovi. Odmítnutí návrhu na provedení důkazu výslechem takového svědka je porušením práva na spravedlivý proces. Tento postup, jenž vedl k faktickému vyloučení důkazů navržených ve prospěch obviněného z přestupku a přijetí závěru o skutkovém stavu věci toliko na základě jednostranných důkazů, je porušením čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 2/2005 - 62)
Žádám správní orgán o sdělení zdali bylo ve věci ukončeno dokazování neboť hodlám využít svého práva k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí dle ustanovení § 36 odst. 3 zákona 500/2004 Sb.
Není to nijak silné ale může to přispět ke zdržení.