Počítej nějak tak s tím, že advokátovi bude z finančního hlediska jedno, jestli prohraješ nebo ne, on své peníze získá tak jako tak, [...]
Vážený, mohu se zeptat, odkud čerpáte tato moudra, nebo zda jen píšete z hladu? Ucházíte-li se zde o práci, musím vás bohužel zklamat, všechna tabulková místa exotů jsou momentálně obsazena.
V obhajobě v trestním řízení, na které se nebude vztahovat tzv. nutná obhajoba, nepůjde o ustanoveného obhájce, základní strategií bude „kontrola škod“ (tedy nepadá v úvahu vyjít z toho úplně bez ztráty kytičky a hojit se na státu za nezákonné stíhání), neexistuje prakticky scénář, ve kterém by se odměna advokáta počítala podle advokátního tarifu či jiným způsobem podle úkonů.
V daném případě odměna bude čistě smluvní záležitostí mezi advokátem a jeho klientem. Samozřejmě, lze se dohodnout i tak, že se bude účtovat dle AT, nebo se dohodnout na obhajobě bez dohody o odměně (což je fakticky totéž), ale taková situace jednak není běžná (mnohem obvyklejší je buď předem určený paušál za celé řízení nebo nějakou jeho fázi, případně klasické účtování dle hodin), a jednak pokud to tak někdo vědomě chce, není důvod se nad tím pohoršovat. Vaše kritika by byla relevantní, pokud by v advokacii fungovala kartelová dohoda, podle které by lidem „z ulice“ jiné účtování než dle AT nebylo nabídnuto. Nic takového se ale neděje, neděje se systematicky ani umělé rozmnožování úkonů v rozporu se zájmy klienta (jako v každé profesi, i v advokacii lze narazit na šmejdy, ale neřekl bych, že by jejich koncentrace vybočovala z republikového průměru).
Ušetřit za advokáta a o to víc poslat poškozenému a do odpustkového fondu, by za vhodné konstelace planet mohlo fungovat, ale stejně tak by to mohly být ty nejhůř investované peníze v životě. Kdo vyloženě nevyhledává riziko a adrenalin, mnohem lépe se mu bude dané situaci čelit s někým na své straně, kdo tuší, jak se ta hra hraje, i za cenu vyšších nákladů.
