30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Autor Téma: Odvolání- nezaslání spisu z důvodu speciality správního řádu proti InfZ  (Přečteno 50885 krát)

Berserk

  • Příspěvků: 154
    • Zobrazit profil

Dobrý den,
nejspíš budu první šťastlivec v tomto roce, který to k JMK dostane - už jsem poslal odvolání, vycházel jsem z rozboru ze šablon výše, plus jsem si k tomu dodal nějakou svojí úvahu (směřována ve smyslu rozdílu mezi Infz a SprŘ, kdy se liší kdo koná, kdy koná a jakými prostředky koná a to proto, aby se i zabedněnému povinnému subjektu rozsvítilo, že opravdu nechci nahlížet do spisu).

Chtěl bych se ale zeptat - pokud to tady čte někdo znalejší realizace práva v zemích koruny české: dá se to rozhodnutí JMK, které je v předchozím příspěvku využít jako precedens?
Vím, že náš právní systém není anglo-americký precedenční, ale jestli to byl SprŘ, tak si vybavuji, že někde v zákonech jsem zahlédl, že správní orgán má rozhodovat tak, aby v podobných případech nevznikaly nedůvodné rozdíly v rozhodnutích (zásada předvídatelnosti práva)?

Tzn v případě, kdy by mi jiný SO2 podržel SO1 v odmítnutí žádosti za stejných okolností, má cenu třeba s tím jít k soudu a argumentovat tím, že by přece dva orgány státní správy nemohou (no, vím, neměly by) rozhodovat v totožné věci rozdílně?

Díky za nápady
IP zaznamenána
Pokud by strážník nebo policista zvládl obsluhovat tak složité zařízení, jako je radar, nemusel by pracovat jako strážník nebo policista.
Pokud by úředník dopravního odboru zvládl takovou složitou věc, jako je správní řízení, nemusel by pracovat pro státní správu.

2M

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 3 992
    • Zobrazit profil

Vím, že náš právní systém není anglo-americký precedenční, ale jestli to byl SprŘ, tak si vybavuji, že někde v zákonech jsem zahlédl, že správní orgán má rozhodovat tak, aby v podobných případech nevznikaly nedůvodné rozdíly v rozhodnutích (zásada předvídatelnosti práva)?

Zahlédl jste správně.. to říká správní řád §2(4).
Použít se to dá.. najít podobný případ kde bylo rozhodnuto tak jak chcete je určitě výhoda.
IP zaznamenána

Jan Novák

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 1 861
    • Zobrazit profil

Zahlédl jste správně.. to říká správní řád §2(4).
Použít se to dá.. najít podobný případ kde bylo rozhodnuto tak jak chcete je určitě výhoda.
To už jsem zkusil někdy předloni.
To samé inkasní místo, ta samá kráva, ten samý provozovatel, ten samá Helmut. Jednou spis přišel, podruhý nepřišel a nikdo se kvůli tomu nevěšel. Narážky na hospodárnost řízení, podobnost případů atd si nacpali do bot a se spisem jsem se seznámil až při jednání jako Helmutův zmocněnec. K soudu jsem to nehnal, fiktivní Helmut se k soudu bál.
IP zaznamenána

Berserk

  • Příspěvků: 154
    • Zobrazit profil

Zahlédl jste správně.. to říká správní řád §2(4).
Použít se to dá.. najít podobný případ kde bylo rozhodnuto tak jak chcete je určitě výhoda.
To už jsem zkusil někdy předloni.
To samé inkasní místo, ta samá kráva, ten samý provozovatel, ten samá Helmut. Jednou spis přišel, podruhý nepřišel a nikdo se kvůli tomu nevěšel. Narážky na hospodárnost řízení, podobnost případů atd si nacpali do bot a se spisem jsem se seznámil až při jednání jako Helmutův zmocněnec. K soudu jsem to nehnal, fiktivní Helmut se k soudu bál.
Tak nechutí kamaráda Helmuta jít k českému soudu jsem se ve svých dišputacích také zabýval a jediné, co mne napadá je napsat žalobu cíleně a přesně tak, že napadám jen neposkytnutí spisu a absolutně nic okolo.

Akorát si nejsem jist, že by se v tom agilní soud/ce nechtěl rýpat jakožto zjišťování stavu případu.

Někdy při čtení kauz, či rozhodnutí NSS, mám pocit, že by se dalo aplikovat to anglické přísloví o tom, že když zasedá parlament, tak si nikdo nemůže být jist životem ani majetkem


Odesláno z mého Redmi Note 4 pomocí Tapatalk

IP zaznamenána
Pokud by strážník nebo policista zvládl obsluhovat tak složité zařízení, jako je radar, nemusel by pracovat jako strážník nebo policista.
Pokud by úředník dopravního odboru zvládl takovou složitou věc, jako je správní řízení, nemusel by pracovat pro státní správu.

bonjour

  • Příspěvků: 29
    • Zobrazit profil

Po zadosti o spis podle InfoZ dorazilo zamitnuti zadosti viz priloha.

Poslu dale stiznost podle https://www.30kmh.cz/index.php?topic=488.msg1816
IP zaznamenána

sennheiser

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 906
    • Zobrazit profil

tuhle stížnost určitě neposílejte... To je stížnost na to, když neposkytli informaci a zároveň nevydali zamítavé rozhodnutí.
Vy máte doručeno zamítavé rozhodnutí. Zkuste spíš použít něco z tohoto vlákna https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8236.0

A hlavně zkusit taktiku předem rozbití stálých judikatur na které se SO standardně odvolávají a při hlubším se ponoření do problému zjistíte, že se to vlastně vše točí okolo nějaké publikace autorů Brněnské Masarykovy univerzity z roku 2006.
A v říjnu 2009 byla vydána doporučující metodika MVCR, kde jednoznačně zasílání spisu dle InfZ potvrzují.

IP zaznamenána

bonjour

  • Příspěvků: 29
    • Zobrazit profil

Tu stiznost jsem predtim dukladne neprocetl, diky za upozorneni. Jdu studovat.
IP zaznamenána

johncreek

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 1 471
    • Zobrazit profil

Tak mám takovej zajímavej update ohledně užívání InfZ na spis. To, že účastník řízení by měl aplikovat (pro úřady ideálně osobně) § 38 SprŘ. už je stará známá.

Stalo se mi však, že jsem pomocí InfZ žádal správní spis z řízení, jehož nejsem účastníkem. Je to trochu zamotanej příklad, ale ve zkratce jsem požadoval soupis (ne spis), SO1 mi poskytl spis bez dokumentů vytvořených účastníky, z buzeračních důvodů bylo podáno odvolání (mezitím nějaké žádosti o opatření proti nečinnosti atd.) a SO2 (MHMP) zrušil částečně zamítací rozhodnutí SO1 a vrátil to k novému projednání.

Kromě toho, že SO2 vytkl řadu procesních pochybení SO1 však SO2 vyplodilo zajímavou myšlenku (a defacto návod na postup pro SO1). Jako třetí nezúčastněná osoba nemám vůbec co žádat pomocí InfZ spis. Takové InfZ žádosti by dle MHMP byly přípustné např. kdybych byl podatel podnětu (bonzák) a chtěl zjistit, jak SO postupoval. MHMP SO1 radí, aby žádost posoudil dle samotného charakteru obsahu, kterým byla zjevně žádost o nahlížení do spisu ve smyslu § 38 SprŘ. Dle názoru MHMP by měl o této žádosti SO1 rozhodnout do 30 dnů a vypravit případné negativní usnesení.

Citace
Odvolací orgán je tak toho názoru, že žádost je bezesporu nutné posoudit jako žádost o nahlédnutí do spisu dle ust. § 38 správního řádu. Jelikož v rozsahu, v jakém žádá žadatel o poskytnutí informace, je dána komplexnost v rámci správního řádu, je tedy v tomto rozsahu, zároveň vyloučena aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím. Magistrát uzavírá úvahu tím, že tak může zcela beze sporu odkázat na komplexnost úpravy v ust. § 38 a navazujících dalších výše uvedených ustanovení správního řádu.
Odvolací orgán se ve svých závěrech dále opírá o ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu. např. rozhodnutí ze dne 18. 1. 2017, č.j. 3As 193/2014-37, ve kterém sví dřívější zaujatá stanoviska ohledně speciální úpravy ust. § 38 správního řádu vůči InfZ výslovně potvrzuje. ,, Zdejší soud pro úplnost dodává, že se k problematice poskytování infoímací o prob ihajícím nebo skončeném správním řízení konstantě staví tak, že institut nahlížení do spisu podle ust. § 38 správního řádu. je třeba chápat j ako speciální vůči informací podle informačního zákona. “
V souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího správního soudu, viz rozsudky sp. zn. 10 As 118/2018, který konstatuje: „Je-li žádost o informace svou povahou žádostí o nahlížení do spisu, typicky proto, že žadatel chce získat kopie celého spisu či jeho podstatné části, musí žadatel věc řešit cestou žádosti podle ust. § 38 správního řádu, nikoliv cestou žádosti dle InfZ. Podání se v souladu s ust. §37 správního řádu posuzuje dle svého skutečného obsahu na to, jak je označeno. “

TLDR: Specialita § 38 SprŘ. se už zřejmě aplikuje i na nezúčastněné osoby...
IP zaznamenána
Všechny moje rady a tvrzení berte s rezervou. Jsem pouze nadšenec, nikoliv právník/advokát.

hh

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 6 306
    • Zobrazit profil

Ano, tahle idea není nová, ale vzhledem k tomu, že judikatura ke kolizím InfZ a nahlížení dle SprŘ není přehledná a obsahuje řadu nedořešených rozporů, není ani postup povinných subjektů zdaleka ustálený.

Nechci to rozepisovat podrobně, aby z toho nebyl návod pro úředníky, ale ad absurdum ta metoda funguje tak, že pokud (z libovolného důvodu) úřad nějakou informaci nechce sdělit, tak postupně prohlásí, že

1) informace je součástí nějakého spisu (to je téměř vždy, a kdyby ne, nikdy není pozdě nějaký spis založit ...)
2) takže žadatel vlastně nechce informaci, ale nahlížet do spisu
3) tedy se na to InfZ nevztahuje (§ 2 odst. 3 InfZ) a žadatel se odkáže na postup podle § 38 SprŘ
4) nahlížení se mu zamítne, protože neprokáže právní zájem

Samozřejmě ne každý si to nechá líbit a protáhne to soudem. Pokud se něco nezměnilo, tak zatím soudy (včetně ÚS) nevidí problém v samotném § 2(3) InfZ - tohle podle záměru zákonodárce mělo být v podstatě technické ustanovení, které bude bránit tomu, aby se redundantně pomocí InfZ nežádalo o informace, jejichž poskytování má nějaký specifický režim. Třeba aby např. do katastru a dalších veřejných seznamů najednou nezačali lidi masivně "nahlížet" pomocí infozákona, nebyly obcházeny případné poplatky, zkrátka aby v tom úřednictvo mělo (ve smyslu k.u.k. byrokracie) pořádek. Nikdy to ale nebylo myšleno jako nástroj na faktické odepření poskytnutí informace.

Konkrétně v případě nahlížení do spisu a neúčastníka sice § 38 teoreticky umožňuje nějaký přístup, ale úplně otáčí výchozí nastavení - podle InfZ (i čl. 17 Listiny) v zásadě má informace dostat kdokoliv a nemusí nikomu nic vysvětlovat, naopak úřad v případě (částečného) odmítnutí musí najít a obhájit zákonný důvod pro omezení přístupu k informacím. Neúčastníci řízení to mají přesně naopak. IMHO se na to § 2(3) vůbec nevztahuje, protože § 38 v tomto případě de facto neupravuje poskytování, ale spíš neposkytování informací. Tohle ale soudy nevidí (dělají, že nevidí) a v zásadě nutí žadatele, aby skutečně žádal podle § 38(2) SprŘ, bylo mu to zamítnuto, a pak se bránil u soudu neústavností pro rozpor s čl. 17 Listiny (resp. neústavní aplikací) tohoto omezení.
IP zaznamenána

johncreek

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 1 471
    • Zobrazit profil

A existuje nějaká možnost, jak příště trvat na tom, že chci, aby podání bylo vyřízeno jako InfZ? Klidně zamítavě... Přijde mi trochu absurdní, že učiním podání, ve kterém explicitně uvedu, že se jedná o specifickou žádost (i s odkazem na zákon a paragraf) a správní orgán si dle libosti řekne - "Ne. Tohle není InfZ. To je § 38 SprŘ."

Chápal bych postup, kdy SO1 nejdřív rozhodnutím zamítne InfZ žádost a současně sdělením informuje, že k podání přihlíží jako k žádosti dle § 38 SprŘ. a vydal např. usnesení k té § 38 žádosti. Ale to, že si takhle může správní orgán dle libosti tančit mezi právními rámci mi přijde i potenciálně nebezpečný.

Ad absurdum by k rozsáhle odůvodněnému odporu mohl napsat "Všimli jsme si, že svým charakterem je Vaše podání spíše stížností a proto jsme ho řešili jako stížnost, nikoliv jako odpor."
IP zaznamenána
Všechny moje rady a tvrzení berte s rezervou. Jsem pouze nadšenec, nikoliv právník/advokát.

OldSoldier

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 344
    • Zobrazit profil

Je potřeba se odvolat proti tomu usnesení a odůvodnit, proč by měla být žádost vyřízena dle 106 a ne par. 38. - aktuálně něco takového řeší v jiné, nedopravní, záležitosti.
IP zaznamenána