Podstatou (bez ohledu na to, zda by došlo ke střetu či nikoliv) by bylo porušení některé z daných povinností. Mělo by, jak se zdá, být dostatečným tvrzení, že v okamžiku, kdy jste hodlal zahájit předjížděcí manévr, jste již provedl všechny úkony, které zákon předepisuje, a neshledal jste důvod/skutečnost, proč byste předjížděcí manévr neměl zahájit. Což je jen složitější opis tvrzení, že jste žádného jezdce v tu chvíli nikde nespatřil. Jedná se o judikovaný tzv. princip omezené důvěry, tedy nemáte povinnost předpokládat, že někdo poruší zákon, a máte vycházet z toho, že jej ostatní včetně Vás dodržují. Nemůžete tedy předjímat vysokou rychlostí náhle nastoupivšího jezdce.
Pokud by se však prokázalo, že jste jej viděl a přesto manévr zahájil, porušení a zavinění by bylo na Vaší straně, neb jeho porušení povinosti Vás nezbavuje povinnosti jednat v souladu se zákonem (můžeme to formulovat i tak, že nekázeň jiných není důvodem k tomu, abyste něco porušil Vy) vyjma krajní nouze a podobných specifických případů.
