Eric +1
... a podotýkám, že už se mi vůbec nechtělo této věci dál věnovat nejen kvůli stále chybějícím listům, ale hlavně proto, že jsem z rozhodnutí zjistil, že už v únoru obdržel pan Viro usnesení o zastavení řízení ve věci "pozměněné" RZ, o němž nás jaksi zcela pozapomněl informovat. Averze k šikaně za neexistující přestupek byla nakonec silnější, zde je k diskusi návrh odvolání:
Krajský úřad Středočeského kraje
prostřednictvím:
Magistrát města Mladá Boleslav
Odbor dopravy a silničního hospodářství
Sp. zn.: MMMB/145529/2025/ÚEŘ/JaBa
Č. j.: MMMB/42857/2026/ÚEŘ/JaBa
Praha 19. 5. 2026
Odvolání proti rozhodnutí č. j. MMMB/42857/2026/ÚER/JaBa ze dne 24. 4. 2026
Rozhodnutím č. j. MMMB/42857/2026/ÚEŘ/JaBa ze dne 24. 4. 2026 (doručeno 4. 5. 2026) shledal Městský úřad Mladá Boleslav (dále jen „správní orgán prvního stupně“) odvolatele vinným ze spáchání přestupku. Odvolatel podává v zákonné lhůtě proti tomuto rozhodnutí v plném rozsahu odvolání, neboť napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
V první řadě je nutno zásadně odmítnout účelovou interpretaci děje ze strany správního orgánu shrnutou ve výroku rozhodnutí, která nereflektuje průběh a souslednost událostí ani obsah spisového materiálu, i závěr správního orgánu o naplnění subjektivní stránky přestupku, tedy úmyslného zavinění. V obou těchto bodech se správní orgán dopustil naprostého popření zásady materiální pravdy. Odvolatel se nedopustil žádného protiprávního jednání, neboť jeho registrační značka byla plně čitelná a její úprava (přelepení symbolu EU) je dle judikatury Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek NSS č. j. 5 As 219/2024 - 32) jednáním, které nenaplňuje skutkovou podstatu přestupku, ba dokonce ústavně chráněným projevem, což venkoncem uznal i správní orgán prvního stupně, když řízení ve věci tohoto skutku zastavil usnesením, jež nabylo právní moci 3.2.2026. Tím odpadl důvod, proč se vůbec policisté snažili vozidlo odvolatele zastavit, a zbyl jen formalistický výkon vrchnostenských oprávnění bez jakéhokoli materiálního obsahu. Za situace, kdy si byl odvolatel vědom bezvadného technického stavu vozidla i legality všech jeho prvků, postrádal jakýkoliv motiv k vědomému neuposlechnutí výzvy k zastavení. Tvrzení o úmyslném ujíždění je za daných okolností zcela absurdní, neboť odvolatel se pohyboval standardní rychlostí a jeho následné jednání bylo vedeno výhradně snahou o dodržení pravidel silničního provozu v podmínkách snížené viditelnosti. Odvolatel je zcela přesvědčen, že jeho jednáním nedošlo k žádnému ohrožení zákonem chráněného zájmu, neohrozil ostatní účastníky silničního provozu jakýmikoli nebezpečnými manévry (což mimochodem jednoznačně potvrzuje nejen obsah spisového materiálu, ale i samo napadené rozhodnutí) a zastavil na prvním bezpečném a přehledném místě bezprostředně poté, co poprvé zaregistroval výzvu k zastavení. V dané věci zcela absentuje jakákoli materiální škodlivost jednání odvolatele, neboť ten nikterak neusiloval o vyhýbání se spravedlnosti. Pokud zcela chybí ohrožení veřejného zájmu, je jakýkoli trest zcela nepřípadný.
Samotné zastavování bylo ze strany zasahujících policistů totiž vedeno způsobem, který objektivně neumožňoval jednoznačné vnímání výzvy k zastavení. Vzhledem ke tmě, dešti a vibracím zpětných zrcátek na nekvalitním povrchu vozovky byl nápis „STOP“ umístěný mezi intenzivně blikajícími majáky pro odvolatele nečitelný. Odvolatel přítomnost policejního vozidla registroval a v souladu s § 41 odst. 7 zák. č. 361/2000 Sb. ji interpretoval jako průjezd vozidla s právem přednostní jízdy k naléhavému zásahu. Této interpretaci mimo jakoukoli pochybnost odpovídá i jeho aktivní součinnost; blinkrem a gestikulací rukou dával hlídce najevo, že o ní ví a umožňuje jí bezpečné předjetí. Pokud policisté po dobu 4,5 km setrvávali v pozici za vozidlem a nevyužili možnosti předjetí či srozumitelnější výzvy, nelze jejich procesní pasivitu a taktická pochybení klást k tíži odvolatele. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 160/2009, který v čl. 21 odst. 1 policistům striktně ukládá, že znamení k zastavení musí být dáváno tak, aby řidič mohl včas a bezpečně zastavit s ohledem na:
1) povětrnostní podmínky (v daném případě déšť),
2) viditelnost (tma),
3) stav pozemní komunikace (úzká, rozbitá).
Je třeba poukázat i na neobvyklou horlivost zasahujících policistů, která ve smyslu judikatury NSS (např. 7 As 83/2010 - 63) zpochybňuje jejich věrohodnost jako svědků. Jejich subjektivní pocity o údajné neochotě odvolatele vystoupit z vozu ukazují na naprostou nevěrohodnost těchto svědků. Odvolatel trpí těžkou artrózou a je po (asi implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu – OPRAVTE/DOPLŇTE). Kriminalizace projevů zdravotního stavu odvolatele a jejich interpretace jako pasivního odporu je v rozporu se základními zásadami elementární lidské důstojnosti. Odvolatel zdůrazňuje, že žádný předpis nestanoví (a ani stanovit nemůže) rychlost, s jakou má z vozidla na pokyn policisty vystoupit. Rovněž zbytečně agresivní vyjádření policistů v protokolu o tom, jaká donucovací opatření mohli vůči odvolateli použít, dále svědčí o jejich subjektivním emocionálním zaujetí a pocitu nadřazenosti, nikoliv o profesionálním výkonu služby. Odvolatel výzvu k zastavení uposlechl bez zbytečného odkladu ve chvíli, kdy se stala srozumitelnou – tedy v osvětlené obci, kde mohl bezpečně zastavit, aniž by tvořil překážku v provozu.
Na okraj odvolatel doplňuje, že při subjektivním porovnání údajné škodlivosti jeho jednání (jízda předpisovou rychlostí po dobu několika minut před bezpečným zastavením) a škodlivosti postupu správního orgánu prvního stupně vykazuje dle názoru odvolatele postup správního orgánu prvního stupně řádově vyšší míru společenské nebezpečnosti. Zatímco jednání odvolatele nikoho neohrozilo, správní orgán rezignoval na svoje elementární povinnosti. Vnitřní rozpor protokolu, který na jedné straně deklaruje nepřítomnost odvolatele a na druhé straně zaznamenává jeho aktivní účast při výslechu svědka, není chybou v psaní, ale důkazem o zájmu správního orgánu prvního stupně o zjištění skutkového stavu, který se projevil mj. i tím, že závěrečnou pasáž protokolu (o vině odvolatele) nesepsal správní orgán prvního stupně v průběhu jednání – ta již byla připravena předem.
Odvolatel navrhuje, aby odvolací orgán napadené rozhodnutí jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů zrušil a řízení zastavil, neboť správním orgánem tvrzený skutek se nestal.