Máte tam nějaké tři velmi vratké nohy, na nichž by se dala postavit obrana:
Absence ohrožení chráněného zájmu (materiální znak skutku)
Účelem zákazu řízení bez ŘP je zabránit lidem, kteří nemají schopnosti nebo znalosti, aby ohrožovali ostatní. Syn ale v době kontroly již měl absolvovaný kompletní výcvik, znal pravidla a ovládal vozidlo. Úspěšný protokol o zkoušce bude hlavním důkazem, že v době incidentu už řídit uměl, tedy nebezpečnost pro společnost byla nulová.
Zásada proporcionality
Trest musí odpovídat závažnosti. Uložit 18 měsíců zákazu (což může synovi zničit kariéru, pokud už má např. domluvené zaměstnání, kde je řízení vozidla každodenní nutností) za 500 metrů jízdy pod dohledem rodiče týden před zkouškou je v extrémním nepoměru k provinění. Je to trest "pro trest", nikoliv pro nápravu, nemá žádný výchovný účinek. Naopak takovéto drakonické trestání postavené na čirém formalismu, který mimochodem velice rád kritizuje Ústavní soud, zvyšuje nedůvěru ve stát a právo.
Dobrá víra a součinnost
Syn nebyl pod vlivem, neutíkal, nejednal agresivně, spolupracoval, podepsal oznámení o přestupku. Šlo o chybu v úsudku (snaha o nácvik parkování), nikoliv o vědomé pohrdání zákonem, které vykazují skuteční piráti silnic, kvůli nimž jsou postihy v zákoně nastaveny takto tvrdě.
Správní orgán prvního stupně na tyto věci ovšem vůbec neuslyší, je argumentace obtěžuje (ani jí nerozumí), mají za úkol rychle a efektivně vybírat peníze. Bude potřeba podat odvolání a doufat, že narazíte na nějakého osvíceného úředníka na KÚ.