Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Lafayette]

Řidič byl udán datovkou před začátkem pracovní doby úřadu (ovšem po uplynutí 60 dnů od té doby, kdy se úřad dozvěděl o přestupku, asi 65. den).
Úřad pochopitelně hned po začátku pracovní doby věc s neznámým řidičem odložil a vydal příkaz provozovateli.

Jak to přesně je s tím, když ten samý den, kdy se úřad dozvěděl o řidiči, věc odloží? Navíc ještě v tomto případě oznámení řidiče doručeno zcela prokazatelně před začátkem pracovní doby.

[kdo]

Stricto sensu je usnesení o odložení věci nezákonné. Pokud SO1 zjistí identitu řidiče kdykoli po uplynutí šedesátidenní pořádkové lhůty, ale před faktickým vydáním usnesení o odložení, odpadá zákonný důvod pro odložení.

[Lafayette]

Nicméně argument bude určitě, že odložení s neznámým řidičem udělali dřív, než se reálně dozvěděli o udání.
A bohužel je to opravdu pár dní po lhůtě.

[kdo]

Zjistěte číslo jednací usnesení o odložení věci a podejte si 106 na časové razítko vložení usnesení do spisové služby. Bude-li časové razítko "mladší" než doručenka Vašeho udání, bude mít úřad co vysvětlovat.

[Číkus]

Lafayette> Reálně se to dozvěděli okamžikem doručení datové zprávy, ne?

[Lafayette]

Bylo to deset minut po půlnoci. Ráno pak přišli do kanceláře, dostali zprávu z datovky a hned si samozřejmě zjistili, že je o pár dní po termínu, takže hned napsali usnesení o odložení věci s neznámým řidičem a příkaz provozovateli.
Samozřejmě, že ve skutečnosti se udaného řidiče dozvěděli dřív, než to napsali. Ale otázka je, jestli to, že doručení okamžikem odeslání znamená, že je lehce dokazatelné, že usnesení o odložení vydali až po.

[kdo]

Samozřejmě ano.

[kdo]

Ještě doplním, že podobnou žádost jsem podával vícekrát, vždy adresovanou úřadu jako celku, nikoli na dopravní či přestupkový odbor. Takové žádosti zpravidla vyřizuje kancelář tajemníka (nebo ředitele) úřadu, která obvykle předá/přikáže žádost k vyřízení na oddělení IT, a odpověď pak dorazí poměrně velmi rychle, jednou dokonce hned následující den. Žádost píšu přibližně takto:

Žádost o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím

Tímto v souladu se zněním zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám o poskytnutí informace v rozsahu:
1) časové razítko uložení dokumentu č. j. XYZA do elektronické spisové služby nadepsaného úřadu,
2) časové razítko uložení dokumentu č. j. XYZB do elektronické spisové služby nadepsaného úřadu,
3) časové razítko uložení dokumentu č. j. XYZC do elektronické spisové služby nadepsaného úřadu.

Žádám o poskytnutí požadovaných informací cestou ISDS do datové schránky bflmpsvz.

Pokud bude časové razítko vložení usnesení o odložení věci do spisové služby ve Vaší věci následovat až po času na doručence udání z DS, máte v podstatě vyhráno. Je pak už jen technickou otázkou, kam až jste ochoten věc dotáhnout, resp. který správní orgán či soud nezákonnost postupu SO1 při odložení věci potvrdí.

[Číkus]

Podobnou techniku jsem začal používat poměrně nedávno. V den, kdy by již mohl úřední parazit věc odložit (první pracovní den po 60 dnech od přestupku nebo 30 dnech od sprdelní výzvy, podle toho co je později), odchází v 01:00 udání řidiče e-mailem a je následně potvrzeno. Zatím se mi je nepodařilo vyprovokovat k předčasnému odložení.

[Lafayette]

Díky za rady, půjdu do toho.

[Behemot]

Stricto sensu je usnesení o odložení věci nezákonné. Pokud SO1 zjistí identitu řidiče kdykoli po uplynutí šedesátidenní pořádkové lhůty, ale před faktickým vydáním usnesení o odložení, odpadá zákonný důvod pro odložení.

Je k tomu judikatura? Ze zákona se to IMO přímo dovodit nedá. V rámci mojí velice rozsáhlé žaloby ve věci SPRDELe na MSvP jsem po tom pátral, a jednoznačnou opověď nenašel. Nicméně výhoda pro mne byla, že pochybili tak či tak, jestli to je lhůta prekluzivní, nebo pořádková. Rozvíjel jsem rozsáhlou argumentaci k obojímu, a právě i k té pořádkovosti specificky v tom, že voruad, jako obvykle, začal něco dělat PŮL ROKU poté, kdy se o někom dozvěděli, ale zkoušel samozřejmě mrzký výmluvy na to, že to bylo po lhůtě (těch 60 dní). Přičemž v té době jim už byly řadu měsíců nejaký skutečnosti známy, a pokud tomu nerozuměli, tak se IMO měli doptat výzvou k odstranění vad podání (takový to slovíčkaření že esli byl nahlášen ŘIDIČ, nebo OSOBA, KTERÁ VOZIDLEM DISPONUJE, apod.; totožnost ŘIDIČE provozovatel znát prostě NEMŮŽE, kór jako právnická osoba, pže ta jaksi fyzicky neexistuje a tak nemůže v tom autě sedět, žánop), anebo aspoň tu osobu rovnou předvolat k podání vysvětlení. Nikoli, jak to obvykle dělají, se na to vysrat, a vymlouvat se jak malí smradi právě na to, že to bylo po 60 dnech. Jejich první úkon po odeslání SPRDELních výzev (což reálně dělal automaton - Pha - což beru jako fakt) tak bylo rovnou usnesení o odložení a hned dvě minuty poté vydání hromadnýho Příkazu za to, co se za toho půl roku nastřádalo. Přičemž o vydání usnesení ani vhodným způsobem neinformovali, což zákon vysloveně ukládá (todle nedělá tak 9 z 10 voruadů).

Soudu jsem v rámci shrnutí celé žaloby do stručnejch bodů „uložil“ právě vyřešení právní otázky postavení té 60denní lhůty (prekluzivní vs. pořádková).