Jen poznatek z praxe, to ústní jednání neprobíhá tak, že vy najednou budete chtít vidět spis. To jsou různé úkony.
Nahlížení do spisu je, že přijdete, prokážete totožnost a je vám předložen spis k nahlédnutí. Během nahlížení si můžete spis fotit, nebo si něco psát, v tom vám nemá nikdo bránit. Dále máte ze zákona nárok na pořízení kopie spisu, to je další úkon o jehož provedení můžete požádat jako účastník řízení. Trvejte na tom, že chcete kopii celého spisu. Pokud je součástí spisu například digitální obsah a úředník se vás zeptá, jestli jste si přinesl flešku, tak odpovídejte, že požadujete kopii spisu včetně všech jeho součástí, nosit flešky není vaše povinnost a pokud se orgán rozhodl mít ve spisu digitální obsah, tak je jeho povinnost vám pořídit kopii toho obsahu. Na první kopii spisu máte nárok zdarma. Také nezapomínejte, že o nahlížení do spisu, nebo o kopii spisu žádáte. Je to žádost. A jako takovou ji může orgán zamítnout, nebo odmítnout formou rozhodnutí. Obvykle to probíhá tak, že vám úředník řekne "to máte blbý," nebo "to nejde" a čeká se, že vypadnete. Vy máte ale jako účastník právo požadovat písemnou formu rozhodnutí o vaší žádosti, s odůvodněním, proč k tomu rozhodnutí došlo a na tom si trvejte. Obvykle to využijete v případě, kdy vám například nechtějí pořídit kopii, protože nemáte flešku, nebo vás nechtějí do spisu pustit, protože tam není úředník, který to vyřizuje, a jakmile začnete žádat o písemnou formu rozhodnutí, tak najednou všechno jde, protože nechtějí, aby existoval paper trail o tom, že vás krátili na právech účastníka.
Kdežto ústní jednání z mojí zkušenosti moc času ani klidu na studium spisu obvykle nenabízí, a radil bych vám řídit se radami zdejších. Prostě odpovíte, že v této věci nechcete vypovídat. Tečka. A to do doby, než vám advokát neřekne jinak, nebo než si sám alespoň stihnete prostudovat spis a rozhodnete se, jak budete na co odpovídat.