Když to shrnu, vidím tu tři základní linie obrany pro odvolání. Pokud bychom měli fotky ze spisu, mohla by potenciálně přibýt čtvrtá.
V rozhodnutí SO1 tvrdí, že pozdní platba je důkazem o uznání přestupku, kteréžto tvrzení je v přímém rozporu s principem presumpce neviny a právem na spravedlivý proces, jakož i ustálenou judikaturou správních soudů. Chování obviněného spočívající v jeho procesní pasivitě či v pozdní úhradě určené částky naprosto nelze použít jako důkaz. Naopak, konstantní judikatura NSS pevně stojí na straně právního názoru, že vinu musí prokázat stát, nikoliv že ji má obviněný vyvracet. Argumentace SO1 je nepřípustným pokusem o přenesení důkazního břemene a způsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů.
Ve výzvě k zaplacení určené částky bylo obviněnému kladeno za vinu porušení zákazu stanoveného značkou B1 (zákaz vjezdu). Nicméně v následném příkazu a rozhodnutí již SO1 obviňuje provozovatele z porušení zákazu vyplývajícího ze značky B28 (zákaz zastavení). Výzva k zaplacení určené částky je zákonnou podmínkou pro zahájení řízení o přestupku provozovatele vozidla (viz § 125h(1) ZPPK). Pokud výzva popisovala porušení zákazu vjezdu, mimo jakoukoli pochybnost nebyla splněna zákonná podmínka pro zahájení řízení o přestupku provozovatele za zákaz zastavení. ZPPK zcela jednoznačně předpokládá, že totožnost skutku označeného ve výzvě musí být stejná jako totožnost skutku v řízení proti provozovateli. SO1 tedy zaslal provozovateli výzvu k přestupku, který není vůbec podřaditelný pod § 125f(2)(a) ZPPK, a následně zahájil v rozporu s § 125h(1) ZPPK řízení o skutku, u kterého neumožnil provozovateli využít institutu určené částky. SO1 tím porušil zásadu legality.
Rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. Odčítáním přeplatku ve výrokové části rozhodnutí SO1 směšuje proces nalézací (určení viny a trestu) s procesem následným. Podle § 125h odst. 9 písm. a) ZPPK je pozdní platba přeplatkem. Tím, že SO1 ve výroku uvedl, že „přeplatek započetl“, fakticky znemožnil aplikaci § 125h odst. 10 ZPPK, přičemž ZPPK s výjimkou kauce podle § 124b ZPPK, který se ovšem obviněného nikterak netýká, pojem "zápočet" vůbec nezná.