Oni to slovo "měření" používají tak nějak zvláštně. Například u bonzovacích autíček vystavuje městOpičáci "Záznam o měření", ačkoliv jde o fotku z kamery. Tam jen napíšou, že to pořídil provozovatel ZPS, že použili mobilní zařízení v souladu s návodem výrobce, kde to bylo a mají "změřeno".
A k té obsluze a zaznamenání automatickým technickým prostředkem,
rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2018, č. j. 9 As 220/2018-70,
o který se ve svém rozhodnutí opírá i KSUL (78 A 3/2024 - 30) a navíc to na základě toho rozsudku NSS potvrdil i letos v 10 64 A 2/2025:
žádný právní předpis nedefinuje, co se rozumí automatem ve smyslu § 125f odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu. Jedná se především o technické prostředky trvale nainstalované a zpravidla pevně zabudované na určitém místě, které nevyžadují přítomnost obsluhujícího personálu. Takové měřidlo je obsluhou toliko umístěno, nainstalováno, případně spuštěno, avšak samotné měření již probíhá automaticky bez toho, aby obsluha takové zařízení ovládala. Charakter automatu je tak dán automatizovaným měřením, které probíhá bez vlivu obsluhy. Pro posouzení toho, zda se jedná o automat, je zcela nerozhodné, že dle záznamu o měření byl rychloměr nastaven konkrétní osobou, jejíž jméno je v záznamu uvedeno. Tato skutečnost však sama o sobě neznamená, že by se nejednalo o automat. V případě jakéhokoli stacionárního rychloměru je nezbytné přístroj před uvedením do provozu správně nastavit a umístit v souladu s pokyny výrobce tak, aby byla zajištěna jeho správná funkčnost. To, že obsluha rychloměr nastaví, ustaví do správné polohy, vybírá měřící stanoviště apod. je pro způsob měření (automaticky nebo manuální režim) zcela irelevantní. Takovou argumentaci by bylo možné následně vztáhnout k jakémukoliv rychloměru, protože každý (i stacionární) rychloměr musí někdo nastavit, upravit do správné polohy a dokonce i vybrat měřící stanoviště. Jinak by za automat bylo možno ad absurdum považovat pouze takový rychloměr, který se sám nastaví, ustaví do správné polohy a dokonce si vybere samostatně měřící stanoviště, což ani při současném technologickém pokroku není reálně představitelné. Podstatné je pouze to, zda je rychloměr schopen fungovat samostatně, tedy automaticky zaznamenávat a vyhodnocovat rychlost všech projíždějících vozidel, nebo zda je k výběru a měření rychlosti konkrétního vozidla nutná součinnost lidské obsluhy. Rychloměry nelze rozlišovat na základě toho, zda jsou nastaveny jen jednou a následně se stále nachází na jediném místě nebo jsou opakovaně nastavovány a umisťovány na rozličných stanovištích. Jediným dělícím kritériem je režim měření, tedy automatický, kdy jsou snímána veškerá projíždějící vozidla a zaznamenávána jejich rychlost, a manuální, kdy výběr měřeného vozu a měření rychlosti provádí sama obsluha rychloměru.“ (srov. např. i rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. 9 As 213/2017-37, a ze dne 16. 5. 2018, č. j. 5 As 177/2017‑49).
tedy jakkoliv to může znít protichůdně, tak když měšťák roztáhne trojnožku, zapne měření, přepne na automat, tak už je to automatický technický prostředek bez obsluhy. Už ale není jasné, jestli to bylo v souladu s návodem, jestli třeba neměřili někde, kde měřit nemají (protože MP si nemůže jen tak pro radost měřit kdekoliv chce) atd.
Já bych teda požádal o ústní jednání a dokazování v něm, protože to považujete za nezbytné k uplatnění svých práv... A pak takové to koření navíc:
1) námitka podjatosti,
2) žádost o spis,
3) nahlédnutí do spisu, ať víte, co tam všechno mají.
Jo a upozorňuju, že nejsem žádný místní matador, takže mě třeba někdo opraví nebo úplně smete.
Autor
Téma: straznici obsluhuji prostredek bez obsluhy ? (Přečteno 2964 krát)