To je divné, vždyť jsem ten článek odemykal...
************************************************
Je to zařízení, které umí vylekat spoustu řidičů: klasický blikající displej s okamžitou rychlostí tady doplňuje ještě několik dalších kamer a příčná čára na vozovce. A k tomu o pár set metrů dál druhá podobná sestava techniky a další příčná čára. Je to úsekové měření?
Jak to celé funguje?
První indicií může být absence značky, která by na měření rychlosti upozornila, ale podle aktuálního výkladu ministerstva to není nezbytně nutné – úsekové měření tedy nemusí být černobílým piktogramem opatřeno.
Lepším vodítkem je tedy pohled do rozpočtu obce: ta s vybranými pokutami nepočítá. „Vlastně je to funkční radar a tak polovina toho, co potřebujete na úsekové měření, ale ty kamery jsou jen makety,“ popisuje starosta obce Martin Valášek. Pokuty se tu proto zatím nedávají.
Mladý starosta je vystudovaný projektant a rozhodl se jít na hranu toho, co může malá obec udělat i bez zázemí města. Samostatné vesnice totiž používají spíš jen samotné displeje, které ukazují údaj o rychlosti. To ale zabírá jen na část řidičů. Ti otrlejší je ignorují.
A tak tu nainstalovali v létě 2024 tuhle sestavu, která vypadá velmi přesvědčivě i pro trénované oko znalců měření. Na vjezdu do obce od jihu je dvojice maket, která má vypadat jako úsekové měření, na vjezdu od Slaného je jen jedna sada, která imituje měření okamžité rychlosti.
Valášek vysvětluje, že si vesnice podobné velikosti opravdové pokutování nemohou moc dovolit. „Náklady spojené s represivními radary by byly vysoké a byl by nutný smluvní vztah s nějakou obcí s rozšířenou působností, která by následně nesla jak náklady spojené s administrativou represe, tak také výnosy z přestupků,“ vysvětluje Valášek. A na samotnou vesnici by tak zbyla jen část nákladů za samotný provoz radaru – ale žádné výnosy. Pokud se tedy s větší obcí nedomluví.
Výsledek? Velká města mají často i desítky měřičů, které generují data pro přestupkové řízení. Podle metrologického institutu jich v roce 2024 bylo v zemi kolem 400. Obzvlášť pro menší města to může být velmi zajímavý příjem v řádu desítek milionů korun ročně.
Typickým příkladem jsou třeba Říčany nebo Slavkov u Brna. Podle datové analýzy je ale rekordmanem ve výběru na počet obyvatel šumavský Vimperk: sedmitisícové městečko ročně vybere z dopravních pokut skoro 40 milionů. Část i díky kontroverzním měřičům v samostatné Kubově Huti – to je právě jeden z případů, kdy mají sousední obce vzájemnou smlouvu.
Dál od města pravděpodobnost kontroly klesá
Naopak mimo město a jeho okolí je jen malá pravděpodobnost, že se řidič setká se skutečně fungujícím systémem na vymáhání rychlosti. Jedinou častější výjimkou jsou vesnice v bezprostředním okolí města, které pod něj i formálně spadají nebo s ním mají obsáhlejší veřejnoprávní smlouvu i o zajištění bezpečnosti. Kromě Vimperka jsou podobným příkladem třeba Kralupy nad Vltavou.
Nemusí to tak být napořád. Stav kolem měření rychlosti je stabilní zhruba posledních patnáct let, jeho náležitosti ale znovu vytáhla do středu pozornosti nově otevřená dálnice D4. Tam totiž radnice v okolí začaly kvůli ohlášenému rozsáhlému měření nabírat zaměstnance na vyřizování přestupků. Když ale na plánovaných osm úsekových měření upozornily HN, do věci se vložil ministr dopravy, plány seškrtal a v Písku a Příbrami teď řeší, co s nabíranými úředníky.
„Namísto toho, aby radary pokutovaly řidiče automaticky, což samozřejmě jde a některé obce s rozšířenou působností to tak mají, tak u D4 řeší, zda nabrat více lidí a co pak s nimi,“ ozval se na sociální síti místopředseda Pirátů a zakladatel serveru Hlídač státu Michal Bláha. A kritizoval ministra dopravy Martina Kupku (ODS).
„Zodpovědný ministr by se snažil všem obcím nabídnout jednoduchý, sdílený cloudový systém, napojený na různé kamerové systémy. Placený a provozovaný jednotně. Ale ne, u nás každá obec s měřením dělá vlastní výběrko, platí jiné dodavatele a individuálně řeší či neřeší automatizaci celé té show,“ prohlásil Bláha. Obcí s měřením je podle jeho údajů 205.
„Nesmyslné politické okopávání kotníků. Chcete zemi prošpikovanou radary?“ opáčil Kupka. Dotkla se ho především Bláhova poznámka, že situace může hrát do karet šéfovi unie IT firem Zdeňku Zajíčkovi. Ten byl do června 2023 i Kupkovým poradcem pro digitalizaci.
Pak ale Kupka případnou změnu připouští. „Zkusíme odhadnout, jaké náklady by si jednotné IT řešení vyžádalo a jak velké by mohly být pozitivní dopady,“ řekl ministr. Není to ale podle něj z hlediska digitalizace dopravní agendy priorita.
Jednotný systém může narazit
Mohl by tedy vzniknout podobný systém, který by zaštítilo ministerstvo a malé obce by do něj nahrávaly přestupky ze svých ulic? Starosta Hrdlívi to vnímá jako dobrou myšlenku, vidí ale i protiargument – úředníci na přestupkovou agendu se za tabulkové platy státní správy nikde moc nehrnou.
Myšlenka na jednotný systém má zastání i u člověka, který jinak proti nadměrnému dohledu nad dopravou bojuje desítky let. „Určitě by to ten systém zefektivnilo. Ale musí s tím jít ruku v ruce druhá část: odebrat příjmy z pokut za rychlost obcím a vrátit je ministerstvu financí,“ říká bojovník za práva řidičů Petr Jaroš, známější jako bloger D-Fens.
„To, že mají obce příjem z pokut, je dost velká výjimka. Přestupky proti dopravním předpisům jsou státní agenda, ne obecní, a od toho se odvíjí dost problémů. Kdyby se z toho staly příjmy státu a obce dostávaly jen pokryté náklady měření, ukázalo by se asi nejlíp, kde jde o bezpečnost a kde hlavně o peníze,“ uzavírá Jaroš.
Autor
Téma: Falešný radar jako projev zoufalství obcí. Pokutovat mohou jen města... (Přečteno 2531 krát)