SO mi začaly odmítat stížnosti proti nezákonnému omezení práva nahlížet do spisu s odůvodněním, že spis není připraven, nebo že úřednice není v práci a odvolávají se na Rozsudek Krajského soud v Brně ze dne 20. 12. 2021, č.j.:
32 A 21/2019 - 34, který podle mého názoru naprosto absurdním způsobem nezohledňuje naprostou nevyváženost sil a lhůt, kterými disponuje sprostý podezřelý vs. SO.
[16] V rozsudku NSS ze dne 28. 4. 2011, č. j. 1 Afs 1/2011-82) je pak mj. uvedeno, že „předchozí domluvou ohledně termínu jednání by jistě byl ušetřen čas zástupkyni stěžovatelky i pracovnicím správce daně, které by se na nahlížení do spisu mohly náležitě připravit (např. shromáždit veškeré požadované spisy do jedné kanceláře, nedomlouvat si jiná jednání na tento den), čímž by nepochybně došlo k efektivnějšímu využití času všech zúčastněných subjektů“. Nelze však toto doporučení vykládat natolik široce, aby v jeho důsledku mohlo být účastníkovi řízení odepřeno právo nahlížet do spisu. Soud však k věci rovněž uvádí, že správní orgán je jistě oprávněn svou činnost zorganizovat a stanovit mimo jiné například úřední hodiny či pravidla pro nahlížení do spisu. Jedná se však vždy pouze o vnitřní organizační systém, který nesmí být v rozporu se zásadou dobré správy a součinnosti s účastníky řízení.
[18] Dle názoru soudu v posuzovaném případě nebylo postupem správního orgánu I. stupně žalobci odepřeno nahlédnutí do spisu ve smyslu § 38 odst. 2 správního řádu. Vzniklou situaci nelze takto posuzovat, neboť žalobce si nahlížení do spisu nedomluvil předem s dostatečným časovým předstihem tak, aby mohl být spis připraven k nahlížení. Osobní přítomnost pověřeného pracovníka (referenta přestupkového oddělení) u nahlížení není nezbytná a může jej v den, kdy mělo nahlížení proběhnout, zastoupit jiný pracovník správního orgánu. Rozhodující tedy není skutečnost, že referent přestupkové oddělení (oprávněná osoba, která vede řízení o přestupku), nebyl na pracovišti, ale to, že si žalobce nahlížení do spisu nedomluvil předem. Soud k věci dále uvádí, že žalobce si mohl v následujících dnech nahlédnutí do spisu předem domluvit. Z obsahu správního spisu pak neplyne, že by mu nahlédnutí do spisu nebylo umožněno, přičemž to ani žalobce netvrdil. Soud jen pro úplnost uvádí, že i v případě nahlédnutí do spisu Krajského soudu v Brně je třeba si nahlížení do spisu ve vlastním zájmu domluvit předem na konkrétních telefonních číslech s minimálně jednodenním předstihem, a to dokonce včetně přesného času, kdy se k nahlížení hodlá dostavit. v opačném případě se může stát, že spis nebude možno bezprostředně zajistit a nahlédnutí bude umožněno až v jiném termínu. Soud tedy neshledal námitku žalobce důvodnou.
Autor
Téma: Judikát 2021: Nahlížení do spisu může SO omezit (32 A 21/2019 - 34) (Přečteno 5700 krát)