V tom případě - v rámci zachování kultivovaného prostředí zadávání VZ - bych se nejprve pokusil podat námitky analogicky k § 241 ZZVZ. Ačkoliv to je v případě VZMR víceméně nezávazný institut, mám zkušenost takovou, že zadavatel na námitky vždy odpověděl. Zamítavou reakcí zadavatel případně generuje důkazní materiál sám proti sobě - to, že mu byl jeho postup vytýkán, bude v případě kontroly ze strany NKÚ nebo poskytovatele dotace bráno jako přitěžující.
V námitkách bych popsal rozpor v posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, a zdvořile upozornil na to, že pokud zadavatel svůj postoj nepřehodnotí, budete nucen obrátit se na civilní soudy. Pokud jde o dotovanou veřejnou zakázku, můžete dát po uveřejnění smlouvy podnět poskytovateli dotace či finančnímu úřadu.
Upřímně odkazem na danou VZ byste nic nezkazil. Její zadavatel bych nemohl být určitě - mohl bych být maximálně na straně zástupce zadavatele, a tady už by pro vás měl být signál, že když se na to ptám, patrně v případě zjištění střetu zájmů budu ctít vaše i svoje zájmy a prostě tuto diskuzi ukončíme; naopak v případě, že to bude zakázka pro mě cizí, můžeme vést konkrétnější diskuzi, případně řešit nějakou hlubší spolupráci. Nejsem úředník, abych tu vymýšlel nějaké špinavosti - střet zájmů je věc, se kterou se prostě člověk v praxi setká častěji, než by si chtěl připustit, avšak lze ho řešit zcela profesionálně. Jako další závazek vnímám taky to, že nejsem "běžný" člen fóra. Z kombinace předpokládané hodnoty veřejné zakázky, orientačního odeslání oznámení a toho, že jde o kupní smlouvu nicméně mohu konstatovat, že zde k žádnému střetu nedochází.
Ke jmenovanému trestnému činu jsem si uvědomil ještě jednu věc - vaše nabídka se neumístila jako ekonomicky nejvýhodnější, tedy dle mého názoru zde podpisem smlouvy k žádné finanční újmě nedochází. Když jsem příspěvek psal, měl jsem v hlavě situaci, kdy zadavatel upřednostní ekonomicky méně výhodnou nabídku. To se však v tomto případě nestalo - při výběru levnější varianty nedochází k žádnému počátečnímu vzniku újmy. K té dojde až za situace, kdy zadavatel zjistí, že dodané plnění skutečně nevyhovuje jeho potřebám, a bude poptávat jeho úpravou například formou víceprací. Naplnění skutkové podstaty by se pak patrně mělo posuzovat optikou hodnoty, o kterou skutečná cena zakázky převýšila druhou nejvýhodnější nabídku v pořadí, která zároveň odpovídala požadavkům dle zadávací dokumentace.
Totéž platí pro vaši druhou zakázku z PH 10.000.000,- Kč - škoda vzniká až rozdílem mezi nabídkovými cenami.
Nezávisle na tom, zda to budou dodávky, služby nebo stavební práce to však bude přinejmenším podlimitní veřejná zakázka, a tam se můžete poměrně efektivně bránit námitkami, a v případě neúspěchu návrhem na ÚOHS. Uzavření smlouvy přitom do okamžiku vydání rozhodnutí ÚOHS není možné z důvodu běhu blokačních lhůt dle § 246 odst. 1 ZZVZ, což vám dává slušnou šanci na řádné projednání.
Autor
Téma: Jaký trestný čin u veřejné zakázky - nesplnění specifikace (Přečteno 2174 krát)